Září 2008

Kdo chce přidat na karmu, tomu přidám

30. září 2008 v 23:11 | Kreperat |  Poznámky
ale musím ho varovat, protože si ji tak zatíží a se bude muset narodit znova, abych těch 100 bodů odčinil, třeba jako milosrdná sestra v chudobinci.
Přečti si v mé rubrice - poznámky, jak to s tou karmou je a snad si to rozmyslíš, když ne, tak ti ten bod, podle toho jak máš hezkou stránku, možná i dám....

Baba Vanga předpověděla 3.světovou válku a konec světa

30. září 2008 v 21:26 | Kreperat |  Novinky
2010 - třetí světová válka (skončí v roce 2014)
2016 - Evropa bude skoro bez lidí
2018 - vyčerpají se zásoby ropy, vlaky začnou létat
2023 - změní se oběžná dráha Země
2033 - polární oblasti budou bez ledu
2043 - muslimové postupně ovládnou Evropu
2111 - lidé žijí ve společnosti s kyborgy (kříženec člověka a robota)
2273 - vznik nové lidské rasy
2371 - hladomor
3797 - Země přestává existovat

Ráno první pivo...

30. září 2008 v 10:58 | Kreperat |  DOKU-FOTO


Holkama ještě nezkaženej

30. září 2008 v 1:40 | Kreperat |  DOKU-FOTO
Není milej?

O karmě jak ji neznáte

30. září 2008 v 0:36 | Kreperat |  Poznámky
Máte karmu na stránce, ale určitě víte, že ve skutečnosti je karma o něčem jiném. V opravdovém životě si nikdo nechce na karmu něco přidávat, natož aby mu tam ještě někdo jiný přidával.
Ale co tu teď chci říct je to, že karma se může projevit i obráceně.
Například víme, že všechno špatné, co učiníme, se nám jednou vrátí, to je to odčinění škod, které jsme po sobě zanechali. Buď se nám vrátí hned, nebo v příštím životě.
Když nemáme rádi cikány, narodíme se jako cikán, abychom poznali to jejich urpení, které jim svým chováním přivodíme. Ještě horší pro nás je, když jíme prasata. Pak se narodíme jako prase a zažijeme na vlastní kůži tu smrt na jatkách. A tak to jde do nekonečna.
Ale zamyslel se už někdo, že to může fungovat obráceně?
Když prase jde dobrovolně pod nůž, narodí se jako chlap, když kuře skočí na pekáč, narodí se třeba jako žena. Potom se podivujeme, že někteří muži se chovají jako prasata a ženy jako kvočny.
Proto raději nechme karmu na pokoji i tady a nesnažme se docílit těch toužených sto bodů na stránkách.


Román na pokračování "To" -. č.22

29. září 2008 v 22:37 | Kreperat |  Román "To"
Někdo, spíš kdekdo, se rád vrací domů, ale to není můj případ. Jakmile překročím práh, vím, že mne tam čeká v předsíni zrcadlo. A taky žena. Ale o té raději tentokrát pomlčím.
Zrcadlům, jak každý ví, se vyhýbám jako čert kříži. Ale jak se mám ve vlastním bytě cítit jako doma, když v každém pokoji visí nějaké zrcadlo! Moje žena je zkrátka zrcadly posedlá. Kdyby bylo po mém, ale to tak není, bych ty její zrcadla všechna vyházel.
Nejhorší je, to každý snad pochopí, to její obrovské zrcadlo v ložnici. Pak mi nic nezbývá, když je čas jít spát, než čekat až žena zhasne.
Taky jsem kdysi někde četl, že zrcadlo v ložnici, je ta nejhorší věc, jakou tam člověk může mít, že je to, nechci říct nebezpečné, ale rozhodně škodlivé pro zdraví. Taky ten odraz, myslím si, všechno v tom pokoji nepříznivě ovlivňuje. To je můj názor!
Jedna moje kamarádka sice měla taky zrcadlo v ložnici, ale to bylo o něčem jiném. Měla ho na stropě, a musím ještě dnes konstatovat, že to byl od ní dobrý nápad. Jenom jsme se pak hádali, kdo bude ležet naznak. Pak jsme se ale nakonec dohodli. Každej půl hodiny a pak se budem střídat.
Ale to jsem se zase dostal jinam, než kam jsem chtěl.
Původně jsem si, .... ale to už jsem taky zapommněl. Ale jedno přecijen nechápu, zálibu lidí, a nad tím jsem už mnohokrát přemýšlel, právě v těch zrcadlech. Už jsem se o tom sice jednou zmínil, ale proč bych to nesměl opakovat?
Před tímhle zvykem, hloupým zvykem, bych chtěl každého, hlavně ženy varovat. Totiž! Každým pohledem do zrcadla člověk stárne dvojhnásobně! A moje žena, ta hlupačka, ta to neví, ta to ani neumí, i když ji to dlouze, polopatě, vysvětluju, pochopit.

Když jsem ráno otevřel okno dokořán, viděl jsem Boží zázrak

29. září 2008 v 10:49 | Kreperat |  Co dal den
Když jsem ráno otevřel okno dokořán, spatřil jsem Boží zázrak, ta mlha, prozářená sluncem, byla celá zlatá. Není to dárek hned na celý den?
Bohužel to kamera, tu zlatistou krásu, nezachytila tak, jak jsem si přál...

Nejproslulejší pouliční muzikant v sobotu

29. září 2008 v 3:46 | Kreperat |  DOKU-FOTO
Stojí za zmínku, že v sobotu se v Dortmundu hrál fotbal. Stylově se oblékl, ale sluchátka, aby se nemusel poslouchat, nikdy nezapomene doma.

Prodavač náplastí

29. září 2008 v 1:38 | Kreperat |  DOKU-FOTO
Prodává je na ulici už 25 let.

Poslední dobou jdou obchody špatně, řekl mi. Ale vybral si dobré místo.

I dívky milují kameny

29. září 2008 v 0:25 | Kreperat |  DOKU-FOTO

Děti milují kameny

28. září 2008 v 23:22 | Kreperat |  DOKU-FOTO

Bacha, ať tě nenabere

28. září 2008 v 23:09 | Kreperat |  DOKU-FOTO

Pro milovníky psů - Plnou parou vpřed

28. září 2008 v 22:59 | Kreperat |  DOKU-FOTO
Plnou parou vpřed...

Tam a zpátky ulicí

28. září 2008 v 22:52 | Kreperat |  DOKU-FOTO

I malý holky se otáčej za klukama

28. září 2008 v 18:04 | Kreperat |  DOKU-FOTO
Dvě holky na jedné fotografii. K té velké: zezadu jsou všechny holky krásné. K té malé: i malý holky se otáčej za klukama


Román na pokračování "To" - č.21

27. září 2008 v 22:32 | Kreperat |  Román "To"
Když jsem pak jel druhý den odpoledne z Brna domů, zpátky ke své stárnoucí ženě, měl jsem zase čas o všem možném uvažovat.
Je zajímavý, že při chůzi a v autě za jízdy mne vždycky něco napadne, i když i jinde mne taky kdeco napadá. Ale to jsou to pak většinou samý hlouposti, to každý zná, ale někdy, to... Teď mi vlastně napadlo, a to bych chtěl zdůraznit, že to nejzajímavější mne napadá vlastně jen na záchodě.
Ale zpátky k tomu autu. To, že mi do cesty vjížděly žensky, když jsem si to pelášil 180, to mne vlastně už ani nepřekvapilo, na to už jsem od nich léta zvyklý. Bez toho, aby se koukly do zpětnýho zrcátka, snad ani neví, že ho tam mají, strhnou volant nalevo a já jsem málem v jejich... nechci být sprostý.
Ale co jsem to vlastně chtěl? Už jsem si vzpomněl. Protože mi blokovaly cestu, měl jsem čas přemýšlet o K... a jeho bývalý starý. Když má ta ženská ještě pár domků a vil, mohl by mi ji K... přihodit. Dřív, když jsme byli ještě hezký kluci, jsme si holky, kterých jsme měli už dost, taky vzájemně prohazovali. Co by kamarádi pro sebe neudělali, to bylo normální.
Potom mi taky napadlo, když jsem jel konečně domů, že jsem svý ženě ani neřek kam jsem jel a kdy přijedu zpátky. To všechno zavinilo to víno. S promilema jsem musel do hajan.
Teď ale vidím, když to po sobě čtu, že jsem chtěl vlastně říct něco jiného. Že totiž, když držím volant a něco mi lepšího napadne, že si to nemůžu zapsat. Potom mi napade zase něco jiného, určitě ještě větší blbost a to první je z mý paměti navždy pryč. Není to škoda? Jen kvůli tomu, že mi vjede do cesty ženská, přijdou mý čtenáři o to podstatné! Jinak by mne to napadlo určitě až u psacího stolu doma.
Taky mi napadlo za jízdy v tom autě, ale to bylo to skutečně poslední, co mi uvízlo v hlavě, že ženský neradi červené. Ale já si myslím, že to jen tak tvrdí, že jim nechutná, že maji přeci jen radši červené. To bílé jim, řekl bych, jim určitě nechutná, ale pijí ho jen proto, že se po něm prý hubne a po červeným ne. Po něm se tloustne, ale to zase nevadí mužům, nám. Ještě jsem nikoho z mužů neviděl, že by pil co nerad. Takový zvrácenosti si mohou dovolit jen ženy.

Náhlá zjevení - jindy jako lesní panna

27. září 2008 v 2:18 | Kreperat |  ART-FOTO
Andělé jsou mistři v převlékání...