Prosinec 2009

Zavřete oči, odcházím

29. prosince 2009 v 9:16 | pavel |  Vzkazy



Ale jen na dva týdny... takže se tu mějte všichni krásně a dobrej skluz v Novém roce...


Jako zákusek ještě jedno grafitti

28. prosince 2009 v 23:46 | pavel |  DOKU-FOTO




Tentokrát je na zdi staré fabriky, přesto žádná velká škoda. A co tam stojí? Pro ty kdo neumějí německy překlad: Policajtům do držky...

Grafitti - malá galerie

28. prosince 2009 v 19:15 | pavel |  DOKU-FOTO



























Ne že bych grafitti nějak moc miloval, hlavně ne na zdech domů, protože celé město je popsané a snad není jediné zdi, kde by nebyla nějaká čmáranice...
Ale tady v podchodu pod tratí v Bochumi je takovám malá grafitti galerie, kde si každý v pohodě bez obav může něco tvořit... docela dobrý nápad. Jen kdyby tvořili všichni jen tady.
A teď otázka na vás. Jak se vy na grafitti díváte?

Velké hody

27. prosince 2009 v 20:10 | pavel |  DOKU-FOTO






Jen doufám, že jste už po večeři a nezkazil jsem vám apetit.


Sněžná řada

27. prosince 2009 v 16:32 | pavel |  ART-FOTO


Jak se zdá, i mezi psy existuje třídní rozdíl...

27. prosince 2009 v 0:13 | pavel |  Jen tak

jen podívejte:




takovej malej šmudla



a tenhle je z vyšší společnosti... ale má špinavej zadek.

Který z nich se vám líbí víc?


Ještě pár novinek světa. Jak už jsem v minulém článku psal, nejsou Štědré večery v rodinách vždycky radostné. Herec Ch.Sheen nafackoval u vánočního stromku svoji druhou ženu B.Mueller a pak strávil noc v base. Pak se vysvětlilo, že ho napadla naopak ona, protože se ožrala a on se jen bránil.

Víte co si přály anglické holky k Ježíšku? To asi byste chtěly asi taky. Polibek od Roberta Pattinsona.

A ještě třetí novinka z Anglie. Královna poručila rodině, že nechce dárek dražší než 48 eur. Ta je ale skromná. Co vy?


Vánoční trh skončil...

26. prosince 2009 v 19:41 | pavel |  DOKU-FOTO

... ale ještě několik fotografií z něho zůstalo...













a tak je škoda je vyhodit, ne?





Už zmizel sníh?

25. prosince 2009 v 22:39 | pavel |  DOKU-FOTO



Už zmizel z Čech sníh? Aspoň to jsem od mnboha z nás slyšel. Tak tady máte aspoň takový malý dárek ode mne.



V kolika asi rodinách vládla aspoň na Štědrý večer pohoda a mír

25. prosince 2009 v 1:44 | pavel |  Jen tak

Tak to by mne docela zajímalo, ale vlastně raději ne, protože nechci být zklamaný. Proč se tak ptám? Protože aspoň podle toho, co se dočítám, je dobrá polovina rodin rozhádaná, nebo rozvrácená. Někteří se snaží aspoň na Štědrý večer se udobřit, anebo tu vzájemnou náklonnost před dětmi na ten čas zahrát, protože Vánoce jsou přeci svátek štěstí, pokoje a míru! Nebo snad ne?
Ale často to jejich předsevzetí jim přeci jen nevyjde a ti lidé se nakonec pohádají. Právě jsem na jednom blogu četl, že to tak u nich dopadlo. Máma utekla po prudké hádce z domova a táta se opil. Ta holka pak rozbalovala ty své dárky v pokoji sama a do nich jen brečela. Ani ten jediný den se lidé často nedokáží chovat jak dospělí... bohužel.

Vidím, jak jsem se zase nevánočně rozepsal, tak raději hned změním téma. Co bramborový salát, jaký byl? Chutnal? Nevím jak vy, ale já ho mám ještě raději druhý den ráno k snídani, protože je pěkně uležený. Našel jsem o salátu v Reflexu krásný článek a tak mi napadá se s vámi o něj podělit. Myslím, že by se vám mohl líbit a taky je napříště poučný. Co říkáte?



SVĚTOVÝ PŘÍBĚH BRAMBOROVÉHO SALÁTU
Jejich přátelství je omezeno na předehřátý talíř. Během svého krátkého setkání vytvářejí nekonečně harmonické spojení barevného chladu a horké křehkosti, sdílejí s námi vzájemnost, aby ve finále i oni dostali příležitost setkat se společně v našich chuťových pohárcích. Bramborový salát nemůže mít delší tradici, než má, neboť teprve v devatenáctém století se objevil vedle dalších převratných vynálezů i objev přílohy k masu.
Základní charakteristikou českého vánočního bramborového salátu je jeho nekonečná rozmanitost. I u svíčkové je obecná představa ucelenější, u salátu jsou si dva lidé schopni představit dvě naprosto odlišná jídla. Obecná definice bramborového salátu jsou brambory, petržel, celer, mrkev, hrášek, cibule, kyselé okurky, to vše spojeno majonézou. Tam křehký konsensus končí a bují do nekonečných inspirací, které už stály u zrodu nejedné rodinné roztržky. Každá rodina si do salátu přidává něco navíc - vajíčka, salám, sýr, šunku. Tchynin salát je pochopitelně lepší než maminčin, a tak aby byl Štědrý den opravdu chvílí lásky a vzájemnosti,musí se na tabuli objevit kolikrát více verzí.
Přesvědčení o jediné správné receptuře (té své) je mezi Čechy stejně neochvějné, jako bývá mezi muži příslušnost k pražským S. Avšak jestli je světová pověst obou pražských fotbalových klubů chatrná, "český vánoční bramborák" je velkoklub, v jehož kabině vězí hráči z celého světa - v našem případě němečtí bramborníci, studení francouzští omáčníci, ruští kyselí zeleninové, čeští improvizátoři a divící se Italové.
"Nebudete mi to věřit," přiznává Jitka Rákosníková, expertka časopisu Apetit, "ale setkala jsem se s ním i v Indii. Znají ho tam pod názvem ruský salát, vskutku splňuje jednu z verzí našeho salátu, jsou v něm ovšem ryby. Pátrala jsem v našich kuchařkách. Recept na populární salát nenajdete u Rettigové ani u Sandtnerové, tedy už ve třicátých letech." "Sandtnerka" tu sice na scénu uvádí například neuvěřitelných 22 druhů knedlíků (včetně třeného /litického/ a třeného k zajíci na smetaně), za bramborový salát však pohříchu vydává jakýkoli salát s bramborem se zálivkou, jakousi obdobou německého salátu. V šestém vydání z roku 1946 bramborový salát s majonézou sice najdeme, avšak zase v něm chybí kořenová zelenina! Stejně jako u Anuše Kejřové z roku 1928 se tu objevuje strohá varianta s okurkou, cibulí a kapary! (Pro otrlé současníky se supermarketovou pamětí, Kejřová do majonézy zásadně doporučuje čtyři lžíce dobrého stolního "Meinlova" oleje!!)
Kořeny pojidla jsou dostatečně známy. Majonézu, královnu studených omáček, vynalezli kuchaři v horském městě Mahonu na středozemním ostrově Menorka, a ten když dobyli Francouzi, stala se mahonská omáčka, francouzsky mayonnaise, jednou z kořistí. Tady však stopa končí. Bod zlomu směrem k nám známé receptuře halí do neproniknutelného závoje i jinak vševědoucí Jitka Rákosníková.
"Tak, jak ho známe v dnešní podobě, čili s kořenovou zeleninou, se na našich jídelníčcích objevuje až někdy během války, ale opravdu nevím, jak vznikl. Tam muselo dojít k něčemu zvláštnímu: že by to Rusko? říkám si". Na Rusko by ukazovala i tradice charakteristické, nakyselo naložené zeleniny, ale nikde není doloženo, že by sovětští osvoboditelé platili za pálenku, hodinky či sex rodinnou recepturou na bramborový salát.
V zatemnělých čtyřicátých letech musela přípravou složitá a na oleji dosti drahá majonéza povýšit bramborový salát do stavu luxusního jídla. Kdy více než tehdy však mohli lidé chtít zdůraznit slavnostnost vánoční večeře? Dřív se o Štědrém dnu jedly ovocné směsi na znamení svornosti. Neměla snad nová zeleninová barevnost vyvolat stejnou naději v těžkých dobách?
ANARCHIE
Každopádně, vztah bramborového salátu se smaženým kaprem se rodil v systému rafinovaných náhražek nedostatkových surovin, o to byl cennější a hezčí, i když Čechům vlastně nevlastní. Vždyť bezprostřední příbuzenství teplého se studeným odkazuje spíše na zacházení se studenými nářezy v jižních kuchyních.
Nechci se rouhat, ale klasický bramborový salát tak, jak ho zachytila první poválečná kuchařka týmu Klimentová-Břízová, by byl třeba Italům blízký asi jako nám opičí mozečky se špenátem. Léta se upravovaly poměry a chuť salátu, recepty se dědily z generace na generaci, ale výsledkem rozhodně není svěží, lehký salát z čerstvé zeleniny. Zřejmě je to věc individuální zkušenosti, ale má je ta, přiznává Jitka Rákosníková, že průměrný Čech "vzývá rozleželou, táhnoucí se skladkokyselou kejdu plnou olejnaté majonézy, v níž přestáváte rozeznávat jednotlivé ingredience". A snad i to je dobře! Považte, na mapě českých bramborových salátů najdeme i podivínskou oblast, kde do legendární přílohy valí banány!!!
Gastrogeograf náš příběh pepří dalšími ukázkami anarchií: existují oblasti, známé jsou například domácnosti na Mladoboleslavsku a Jičínsku, kde se celé této cause vzpírají pojídáním bramborového salátu s vinnou klobásou. O některých moravských experimentech raději pomlčím, sám je považuju za zavilé pokusy schválně zdůrazňovat vlastní jídelní suverenitu.
Bohužel, smažený kapr s bramborovým salátem stejně jako Bruncvík a primátor Bém jsou dlouhodobě víceméně za pragensii čili tradicí Prahy a nejbližšího okolí. Nevadí. Na rozdíl od sporných "tradičních" hodnot vzývaných některými politickými stranami je tato tradice pevná, nezdravě zdravá, a hlavně strašlivě dobrá.

I tohle patří k dnešnímu svátečnímu večeru

24. prosince 2009 v 21:37 | pavel |  Jen tak



Nechci vám kazit sváteční náladu, ale i tohle patří k Vánocům... lidé bez domova, lidé bez přátel, lidé o hladu, lidé na smrt nemocní..., dokonce i lidé, kteří jen roznášejí zlo a nedají dobrým lidem pokoj... Na tohle bychom neměli ani v tyhle dny zapomínat a pokud se nám zrovna nedaří, nebo jsme nedostali co jsme si přáli, neměli bychom smutnit, nebo se rozčilovat. Proč? Mohli bychom být na tom mnohem hůř a proto si važme i toho mála, které se nám dostává.
Teď vidím, zase takový mravoučný článek..., tak mi to promiňte a hezký večer... :)



Šťastné a veselé...

24. prosince 2009 v 10:07 | pavel |  Vzkazy



... prožití vánočních svátků...



Je rostlinám zima?

23. prosince 2009 v 3:44 | pavel |  Jen tak






Tak mi napadlo, když jsem se na ni díval a když mi lezl mráz za nehty, jestli je jí taky taková zima, jestli to fyzicky prožívá, že by nejraději vlezla za kamna... Zkoušel to někdo? Asi ano, protože dneska se zkouší všechno... Třeba se taky třese, jako my, zimou, jen my to nevidíme...
Právě na chvíli vysvitlo sluníčko a tak jsem si pomyslil, že to určitě s radostí prožívá... aspoň se na chvíli ohřát, když ji studí ta sněhová peřina...
Tak co myslíte?



Když chumelí...

22. prosince 2009 v 2:27 | pavel |  DOKU-FOTO








... je i na trhu ta pravá vánoční romantika.



Weihnachtsmann v Bochumi

21. prosince 2009 v 1:03 | pavel |  DOKU-FOTO


Němci mu říkají Weihnachtsmann - Vánoční muž... právě vyjíždí ze střechy spořitelny...


Jezdí na drátě ve výšce asi 30 metrů nad náměstím a řeční... je to tu taková kuriozita jako v Praze orloj.

Fotografie je bohužel rozmazaná, protože jsem to fotil jen z ruky a navíc mi sněžilo do foťáku.

Ale ukázat vám ho, to za to stojí. Nebo ne?





Pommes

20. prosince 2009 v 21:48 | pavel |  DOKU-FOTO


Asi zbytečná otázka: Kdo by si dal smažené hranolky?



Vzkaz

20. prosince 2009 v 11:23 | pavel |  DOKU-FOTO


Poklade Liso?? Miluji tě


Abych to uvedl na pravou míru, to není můj vzkaz. Taky veřejně vyznáváte svoji lásku?



Ještě pár fotek z vánočního trhu

19. prosince 2009 v 10:12 | pavel |  DOKU-FOTO


Dům medu, srdcí a medového vína...


Svíčky kam se podíváš...


Mladá Ruska kupuje...



Prodavačky obložených sýrových vek...


Čeká až máma dojí klobásu...


Bouda dobrých skutků... ten prodavač byl podobný Adolfovi za mlada...


Otevřené dveře do kostela...



Listy

18. prosince 2009 v 23:24 | pavel |  ART-FOTO


První sníh

18. prosince 2009 v 1:06 | pavel |  ART-FOTO



Sice jen poprašek, ale na místní poměry přesto sníh... :)



Co je vlastně ten vánoční trh?

16. prosince 2009 v 23:33 | pavel |  Jen tak

I on se snaží si něco svojí hudbou tam přivydělat...



Proč bychom si měli lhát? Vánoční trh a celý shon okolo Vánoc nemá s původním křesťanským svátkem, s narozením Krista, nic společného. Jde jen o to na tom svátku něco prodat, něco vydělat, vytáhnout lidem z peněženek o trochu víc peněz než je zvykem. Mám pravdu? Pochopitelně je na trhu i zábava, možnost se najíst, napít a něco koupit a blízké tím obdarovat. Ale za vším jsou přesto jen peníze.
Peníze byly původně vynalezeny jako jednodušší způsob pro obchod. To každý z nás zná, to jsme se ve škole učili. Ale problém nastal tehdy, když se ty peníze osamostatnily. Začaly vládnout. Staly se Bohem na Zemi. Budovy bank jsou dnes mohutnější a výstavnější než kostely, jsou to naše svatostánky, kam rádi chodíme, kde se modlíme, aby těch peněz jsme měli ještě víc. Dokonce oceňování lidí je podle toho kolik má kdo na kontě.
Tak promiňte pro to malé odbočení od Vánoc. A pro ten opět mravokárný dodatek. Jen jsem chtěl naznačit, že není tolik důležité kolik na Štědrý den někomu dáte, nebo dostanete. Že jde jen o to, že ten večer se svými blízkými ve štěstí a lásce prožijete.