Březen 2011

Psavec

31. března 2011 v 22:03 | pavel |  ART-FOTO






Každé odpoledne sedí u zdi Mariánského kostela a cosi píše.
-

Tlačit na pilu se nevyplácí

31. března 2011 v 19:37 | pavel |  Názory

Dnes dopoledne jsem napsal článek s podobným názvem a před chvílí mi napadlo, že jsem všechno nenapsal co jsem chtěl. Tady je nejdřív kopie toho článku:

Mnoho těch názorů na blogách jsem nečetl, ale většinou šlo o seznámení za účelem někoho poznat, aby ti lidé nebyli sami a založili rodiny. To mi pak připadá, jak napovídá název článku, jako tlačit na pilu a kdo někdy řezal, ví jak to myslím.
Sám jsem se za posledních pár měsíců díky blogu s několika dívkami blížeji seznámil, ale bylo to hlavně jen proto, že jsem je chtěl víc poznat a proto jsme se i nakonec sešli. A proč to zapírat. Bylo mi s nimi fajn a přerostlo to i v důvěrné přátelství, že jsme si i mnohé, co bychom si jinak nechali jen pro sebe, i svěřili. A to přátelství i stále trvá a jsem za ně rád a děkuji.
Takže o tom jsem tu chtěl hlavně napsat. Internetové seznámení je dobrá věc, i když i tam padne člověk na úchyly. Seznámí se s lidmi, které by jinak nepoznal a to by byla moc velká škoda o ně přijít. V každém člověku je něco, co nás v životě něčím obohatí a to je právě to, co hledám a u nich také i nacházím. Důvěru a přátelství. Jen netlačit na tu pilu a třeba dojde i na lásku. :D


A teď tedy můj dodatek: Někteří lidé si myslí, jak jsem četl na některách stránkách, že internetová seznámení jsou hlavně pro lidi, kteří hledají kde se dá z nouze a proto je to i trochu ostudné. A samozřejmě někdy to opravdu tak i je. Člověk je sám a hledá partnera. Jiní zase píší, že je to jako kupovat zajíce v pytli a že se na internetu každý jen dělá lepším a že se přetvařuje, což je taky pravda. Ale nepřetvařují se lidé i v barech a na ulici, když se tam s nimi setkáte a oslovíte?

Ale abych to řekl jen zkrátka co mám na mysli, proč píši tento dodatek. Nejdůležitější na internetovém seznámení je právě ten první kontakt. Vyhneme se tak trapné situaci člověka někde oslovit a pozvat ho na kafe. A neriskujeme že nás odmítne. To je ta hlavní věc, která nás vede k rozhodnutí zapnout počítač. A hlavně na blogu už podle článků toho člověka můžeme tak trochu poznat jaký je a pak už je jen na nás, i na něm, jesrtli chceme s ním navázat kontakt.
-



Ten bílý květ i čmelák vám budou připadat povědomé.

Blogerka S.aba je dohromady spojila... podobně jak se internetově spojujeme i my. :D


Ženy pracují a muži relaxují.

31. března 2011 v 16:00 | pavel |  DOKU-FOTO
















No řekněte? Kde je ta spravdlnost?





A ten se taky musí celý den starat aby něco našel k jídlu.
-

Proč není dobré tlačit na pilu

31. března 2011 v 12:16 | pavel |  Názory


Nikdy jsem netoužil se s pomocí nějaké seznamky seznamovat, jen jednou jsem odpověděl na inzerát z čiré zvědavosti a padnul jsem na holku, která se víc zajímala o to jestli mám byt a kolik vydělám. Ale o ní tu nechci mluvit.

Mnoho těch názorů na blogách jsem nečetl, ale většinou šlo o seznámení za účelem někoho poznat, aby ti lidé nebyli sami a založili rodiny. To mi pak připadá, jak napovídá název článku, jako tlačit na pilu a kdo někdy řezal, ví jak to myslím.

Sám jsem se za posledních pár měsíců díky blogu s několika dívkami blížeji seznámil, ale bylo to hlavně jen proto, že jsem je chtěl víc poznat a proto jsme se i nakonec sešli. A proč to zapírat. Bylo mi s nimi fajn a přerostlo to i v důvěrné přátelství, že jsme si i mnohé, co bychom si jinak nechali jen pro sebe, i svěřili. A to přátelství i stále trvá a jsem za ně rád a děkuji.

Takže o tom jsem tu chtěl hlavně napsat. Internetové seznámení je dobrá věc, i když i tam padne člověk na úchyly. Seznámí se s lidmi, které by jinak nepoznal a to by byla moc velká škoda o ně přijít. V každém člověku je něco, co nás v životě něčím obohatí a to je právě to, co hledám a u nich také i nacházím. Důvěru a přátelství. Jen netlačit na tu pilu a třeba dojde i na lásku. :D




-

Dlouho jsem přemýšlel kterou s dívek sem zvřejnit, aby se některá neurazila a zase jiné se tu nechtějí ukázat. Nakonec je to Lenka, se kterou jsem se sešel jako s první. Byla nejvíc odvážná. :D

Ta pylová alergie dostala i mne

30. března 2011 v 22:23 | pavel |  Co dal den

Myslel jsem že se mi dostal nějaký sajrajt do očí a že mám zánět, ale nakonec je to alergie na pyl, kterou mám v životě poprvé. Oči mi pálí jak oheň a ani ty kapky Lacrisic mi zatím tu bolest netiší. Je mi jako kdybych měl v očích písek, kterej tam drhne. Ale jít na blog jsem si stejně neodpustil. Tak tleskejte, že jsem tady. :D




-



-



-

Moje kamarádka dopadla ještě hůř. Dostala vyrážku.

A kdyby věděla, že bude takhle na blogu, tak se mnou do smrti nemluví. :D
-

Kdo by neměl rád trávu

30. března 2011 v 16:00 | pavel |  DOKU-FOTO


Možná jste čekali jinou trávu, ale tahle je nejzdravější...


























... pokud není ta tráva studená.

Fotografie jsou zoomem, takže ta jejich kvalita není nejlepší.
-

Fialky jinak

29. března 2011 v 20:02 | pavel |  ART-FOTO









-

Už jsem tu měl letos fialky několikrát, ale tahle fotografie by se dala nazvat podobenství přírodního koloběhu.

Jedno umírá a nové se rodí. Stejně jako květiny, podobný osud máme i my a aspoň v tom jsme si všichni rovni.

Tentokrát jsou fialky pro Taychi a pro ty, kteří nelení mi napsat komentář. :D
-


A máme tu zase Velikonoce

28. března 2011 v 18:00 | pavel |  DOKU-FOTO


















Aspoň tedy v Bochumi na ulici. Ale už si holky pomalu připravujte polštářek na prdel...ky. :D
-

Jak se do školy učit bez učení

28. března 2011 v 0:05 | pavel |  Rady

Máme tu už pondělí a tak mi napadá, že bych vám měl poradit jak vyzrát na učení do školy. Vím, že vás trápí se každý den do školy něco učit, i když je to k ničemu, protože do druhého dne se vám stejně z hlavy všechno vypaří. A tak mám pro vás aspoň návod jak se nelíp něco naučit bez učení. A hlava vás při tom nezabolí.




Dovedete německy? Ne? Tak vím to zčásti přeložím. Myslíte že vám pomůže dát si učebnici pod polštář a nasype se vám přes noc všechno do hlavy? Sice ne, ale ve spánku přesto můžete něco z učební látky pochytit. Na to přišli koumáci v USA, jak taky jinak, a pomůže vám v tom hluboký spánek. Takže co stačí udělat? Text který se musíte naučit, před spaním aspoň jednou přečíst a během spánku se vám vše v hlavě bezpečně uloží. Tak dobrou noc... a spěte sladce. :D

Propadlé lásky

27. března 2011 v 10:40 | pavel |  Jen tak

Sami to znáte. Propásneme tisíce příležitostí někoho blíže poznat jen proto, že sklopíme oči a jdeme dál.

Proč to tu říkám? Včera jsem procházel parkem a trochu fotil, ale o tom tu psát nebudu, fotografie jednou sami uvidíte. Proti mně kráčela žena a celou dobu jsme viseli na sobě pohledm. To se tak přece stává, nic zvláštního. Dokonce zpomalila krok, možná se mi to i zdálo, ale já ji nechal přejít, aniž bych ji aspoň pozdravil. Sakra. Propadla příležitost se navzájem poznat a nejspíš se ta druhá šance už nikdy nevrátí. A tak je to kdekoli a kdykoli. Třeba v metru, když se kluk do holky, nebo holka do kluka zakouká. Všdechno by klaplo, jen u obou chybí ta odvaha. A třeba by to byla láska na celej život.

Není to podivné, jak jsme tak často proti sobě? A někdy zase naopak stačí jediný okamžik, zastavit se a náš život se opět úplně jinak zamíchá. Je to všechno jen náhoda, nebo osud?

No nic, to byla jen taková malá nedělní úvaha.




-

Fialky pro Bohunku

26. března 2011 v 17:56 | pavel |  ART-FOTO






Dnes ráno jsem je pro tebe natrhal a protože jsi daleko, tak ti je aspoň posílám na fotce.

A protože Bohunka není lakomá, ráda se podělí i s Janah, která je ve Švédsku zavalená sněhem i se všemi ostatními. :D
-

HOMOSEXUALITA

26. března 2011 v 2:05 | pavel |  Názory

Homosexualita tady na blogu jako téma týdne byla, ale přestože se s ní často na některých stránkách setkávám dál a diskutuje se o ní. Sám jsem několik takových lidí poznal a s nimi se i vídám a jsou to převážně milí a příjemní lidé. Proč taky ne? Jsou jako my, hetero, jen mají jiné sexuální zaměření. Jediná věc, která mi často vadí je, že tu svoji sexualitu někteří, zejména muži, přehánějí a jsou jako z divokých vajec. Musejí se prostě ukázat. I když někteří "normální", kam počítám i sebe, taky na nic jiného než na sex nemyslí. Ale o tom tu raději nebudu psát. :D




Jedna skutečnost mne přesto zaujala a také jsem se s ní dost často setkal. Některé ženy, zklamané muži, nebo zhryzené po nepodařeném manželství, se zamilovaly do svých přítelkyň a staly se lesbyčkami. Vlastně i u dívek pozoruji ty sklony. Dovedete si například představit dva hetro kluky, že se vodí za ruce, líbají se, navštěvují se a spí v jedné posteli, svléknou se do naha a vzájemně se masírují... mám pokračovat dál? :D To by bylo dost neobyklé. A přesto to u dospívajících dívek tak často vidíme. To jen tak na okraj.

Ale budu přesto rád, když k tomu něco řeknete.













Všechny fotky, jako obvykle, moje.
-

Fialky pro moji bývalou ženu

25. března 2011 v 15:26 | pavel |  Jen tak

Někteří z vás jste napsali, že jsem hodnej chlap, když po tom všem ještě vozím bývalou ženu na ty masáže a rekonvalescenční cvičení. A tak jsem se nad tím trochu zamyslel a říkám si, že to asi možná až moc s ní přeháním. Něco jsem vám totiž zatajil a Bohunka, které jsem to včera řekl, mi to může i dosvědčit. Natrhal jsem včera pár fialek a zbytek si domyslíte. Jo, dal jsem je ženě.

Původne jsem šel jen odpoledne ven, protože bylo krásně a po cestě zpět jsem zase míjel tu záplavu fialek. Už pomalu odkvétaly, mimochodem sněženky už odkvetly úplně, a tak jsem se rozhodl jich pár natrhat a dát si je, hlavně pro tu jejich krásnou vůni, na pracovní stůl. Jak jsem je potom dával do vázičky i s větévkou s bílými květy, kterou vidíte dole na fotce, rozhodl jsem se si jich ponechat jen několik a tu většinu z nich odnést ženě vedle do pokoje. Byla dost překvapená, ale přijala je. Jen si teď dodatečně říkám, co si asi o mně myslela?

Nejspíš že mi přeskočilo v hlavě. Ale co nadělám. :D






Bylo mi prostě blbý, si je nechat jen pro sebe. :D
-

Přečkaly zimu

25. března 2011 v 11:34 | pavel |  DOKU-FOTO





.



.



.

Zajíc na smetaně bez zajíce a jedna trapnost, která mne docela pobavila.

24. března 2011 v 20:36 | pavel |  Co dal den

Dneska jsem dostal strašnou chuť na zajíce na smetaně. Ale kde ho vzít a navíc jsem vegetarián? Ale to bych nebyl já, abych nenašel i takto řešení. Jednoduše jsem všechno dělal, jako kdybych toho zajíce měl. Potřebnou zeleninu a koření, hlavně bobkový list, který podle mého přesvědčení dělá tu typickou chuť a pustil jsem se do toho. Smetanu jsem taky koupil a nebudete mi věřit, opravdu jsem si náramně pochutnal a chutnalo to jako ten zajíc. A ten si může běhat dál po lese.

A ta trapnost? Dnes dopoledne jsem opět vezl ženu na masáž té její zlomené nohy a po cestě domů jsme se ještě zastavili v obchodě nakoupit. Tam jsme potkali našeho dobrého společného přítele a tak jsme se dali, jak jsme si do aut nakládali ty věci, do hovoru. Nakonec se ke mně naklonil se slovy: "Ještě štěstí pro náš muže že máme ty ženy, který nás milují a my je." A já na to: "Jsme rozvedený." Byl to pro něho docela šok a nevěděl najednou co odpovědět. :D

Takže fotka na závěr?






A kdo ještě neviděl komedianta čmeláka, může se ještě podívat na předchozí článek. Doufám, že se pobaví.

Cirkusové čmelákovo představení

23. března 2011 v 18:40 | pavel |  DOKU-FOTO






























No řekněte? Znáte jinýho čmeláka kterej dovede kotrmelce?
-

Maminčiny mazlíčkové

23. března 2011 v 16:33 | pavel |  Názory
-
Tak co myslíte? Kdo jsou ty maminčiny mazlíčkové? Pejskové nebo kočičky? Ráno jsem dal na blog ten článek, který vidíte dole a nikoho, jak je vidět, příliš nezajímal a kromě několika mých známých se ozvaly jen růžové panenky. Proč asi? Nejpíš proto, že dívky tohle téma moc nepálí, protože na rozdíl od mládenců, se těší až budou mít co nejdřív vlastní byteček, hnízdečko lásky a získají volnost od často až moc starostlivých rodičů.

Nedávno jsem se tu rozepsal o mateřském pudu, mateřeské lásce. Některé komentáře byly nesouhlasné, protože jsem to celé nemyslel tak docelá vážně a bylo to i s nadsázkou, ale ona mateřská láska může opravdu přerůst v patologické psychózy a následky si většinou odnese jen syn. Matka se do něho natolik zahledí, že je mu ochotná snést modré z nebe. A syn? Z něho se postupně stává pecivál a flákač, který se nechává, aniž by se nad tím zamyslel, od ní vydržovat. V dalším svém životě si pak ani neumí poradit, protože všechno za něj dělá máma a podle toho i to jeho manželství, pokud vůbec si ho nějaká holka uváže na krk, tak vypadá. Stále je tam přítomna i ta jeho máma, která se ho prostě neumí vzdát.

14% třicetiletých můžů stále zůstává doma u mámy a to si myslím, podle toho co vidím doma a ve svém okolí, že je to číslo hodně podsazené. Mánie matky mít syna jen pro sebe potom už natolik dojde takového stupně, že spolu žijí už jako manželé. Nemyslím v otázce v sexu, i když takové příklady známe taky jako oidipův komplex, ale prostě si zařídí společnou domácnost. A muž? Protože už toho má dost, tak od ženy i od syna odchází. Konec.

Cirkusové představení čmeláka bude odpoledne. Taky se o něm říká, že je na rozdíl od včeliček jen povaleč.



-
Tahle jednou dopadnou ti na 30 let, jako ten šestnáciletý, když jim máma nedovolí holku a odejít.
-

Hotel máma

23. března 2011 v 9:38 | pavel |  Názory



-
Nedávno jsem se tu rozepsal o mateřském pudu, mateřeské lásce. Některé komentáře byly nesouhlasné, protože jsem to celé nemyslel tak docelá vážně a bylo to i s nadsázkou, ale ona mateřská láska může opravdu přerůst v patologické psychózy a následky si většinou odnese jen syn. Matka se do něho natolik zahledí, že je mu ochotná snést modré z nebe. A syn? Z něho se postupně stává pecivál a flákač, který se nechává, aniž by se nad tím zamyslel, od ní vydržovat. V dalším svém životě si pak ani neumí poradit, protože všechno za něj dělá máma a podle toho i to jeho manželství, pokud vůbec si ho nějaká holka uváže na krk, tak vypadá. Stále je tam přítomna i ta jeho máma, která se ho prostě neumí vzdát.

Nahoře v článku stojí že 14% třicetiletých můžů stále zůstává doma u mámy a to si myslím, podle toho co vidím doma a ve svém okolí, že je to číslo hodně podsazené. Mánie matky mít syna jen pro sebe potom už natolik dojde takového stupně, že spolu žijí už jako manželé. Nemyslím v otázce v sexu, i když takové příklady známe taky jako oidipův komplex, ale prostě si zařídí společnou domácnost. A muž? Protože už toho má dost, tak od ženy i od syna odchází. Konec.

Cirkusové představení čmeláka bude odpoledne. Taky se o něm říká, že je na rozdíl od včeliček jen povaleč.

Dnešní zajímavá návštěva

22. března 2011 v 20:22 | pavel |  DOKU-FOTO


















Zpočátku mi modelem stát nechtěl, ale nakonec si dal říct.

Zítra tu bude s ním ještě víc fotek, hotové cirkusové představení, jak vyváděl. :D
-