Duben 2011

Červená se červená...

30. dubna 2011 v 21:26 | pavel |  ART-FOTO


















No jo, ta lavička je taky červená. A Bohunko, pro tebe je tam zelená taky. :)


Portrét husy

30. dubna 2011 v 17:11 | pavel |  DOKU-FOTO

















Magnolie už je jen zelená, ale taky nevypadá špatně.




Ale kupodivu na tu louku už tam moc lidí nechodí. Včera jen ty dvě dívky.

Nosy

30. dubna 2011 v 0:21 | pavel |  ART-FOTO




-

Tak mi napadá, máte rádi svůj nos?


Trochu jsme si ráno zaběhali

29. dubna 2011 v 22:07 | pavel |  DOKU-FOTO












-

A věříte mi že rád běžím jako druhej? :D

A běháte holky taky?


Něco pro mne a něco pro vás ženy

29. dubna 2011 v 17:00 | pavel |  DOKU-FOTO




-
¨


-




Má hezkou prdelku, co?





A makro jako zákusek.


Vaječný gurmán přistižen při činu

28. dubna 2011 v 20:24 | pavel |  DOKU-FOTO


Nevím jak přišel k tomu vajíčku, ale leželo na cestě, když jsem si dnes odpoledne zkracoval cestu parkem.


















Tak mu chutnalo, že jesem ho mohl fotografovat z bezprostřední blízkosti a nebál se mne. :D



Kouzelný strom

28. dubna 2011 v 9:22 | pavel |  ART-FOTO

V bochumském parku čeká návštěvníka každý den překvapení. Včera to byl tento kouzelný strom.

Botanikové amatéři pochlubte se, znáte ho?
























A co by byl bochumský park bez králíčků.


Proč nepatří Ümminger jezero Německu

27. dubna 2011 v 15:00 | pavel |  DOKU-FOTO


Není to dávno co jste tady někteří viděli fotogradfie z Ümminger jezera, ale neukázal jsem vám záměrně všechny. Východní břeh, kam jsem na kole dojel až nakonec "okupovali" jen Turci a zařídili se tam tak nějak po svém jako v domově. A dnes jsem se i doslechl proč tam Němci nechodí a jsou raději na Kemmnader jezeře. Tam je zakázáno grilovat a je tam i čisto a pravý německý pořádek.

Tak zase dost řečí a se mnou se na ty Turky, jak se tam po domácku zařídili, koukněte. :D




-


-


-


-


-


-


-


-
Co dodat? Jedním slovem bordel. :D
-

Příčinou sváru je někdy i vlastní dítě

26. dubna 2011 v 23:10 | pavel |  Jen tak

Syn už v pátek odjel k té svaté boží matce Diesaně (boží píši záměrně s malým "b", protože ta žena je vlastně vtělený ďábel) a tak je doma po dlouhé době poměrný klid, i když nejspíš jen do konce týdne. Dnes jsem si vlastně znovu uvědomil, že příčinou našeho manželského sporu byl skoro vždy jen on. Já byl ten zlý otec, který chtěl aby se konečně osamostatnil a začal se starat sám o sebe. Já byl ten, který ho honil do práce. Já byl ten, kdo ho vyháněl z domu. A nakonec jdu sám. Docílil toho, že nepřijde o "maminčin hotel" a může dál celé dny prospávat. Jedním slovem pecivál. Příživník a lenoch. Jo, prohrál jsem. Je to dost smutné, když se proti vám postaví vlastní dítě.




Včera jsem shodou okolností zahlédl v novinách jeden článek. 43 letý syn zastřelil v posteli svoji nemocnou 75 letou matku a pak se sám zabil v koupelně. Podle svědků oba žili extrémě v ústraní.

Nemohli jeden bez druhého žít ani přežít. Silná závislost.

Zachovat rovnováhu

26. dubna 2011 v 17:00 | pavel |  DOKU-FOTO















Zachovat rovnováhu je hlavně důležité v životě a je to jako udržet se na laně. Balancovat a přesto nespadnout a nerozbít si čumák, jak často říká Bohunka. Každopádně ten pár si přinesl do bochumského parku to lano a snažil se na něm udržet. Vzpomínám, že jako děti jsme v zahradě měly taky takový provaz od jednoho stromu k druhému a docela nás to bavilo. Člověk si může i něčím vypomoci aby došel až do konce. V životě přáteli a na tam lanu dlouhou tyčí nebo aspoň deštníkem. Taky balancujete na provaze i v životě?


Tři kvítky

26. dubna 2011 v 2:04 | pavel |  ART-FOTO












-

Tentokrát Ümminger jezero

25. dubna 2011 v 13:56 | pavel |  DOKU-FOTO

Zkazit si náladu tímhle: http://kreperat.blog.cz/1104/musim-si-postezovat jsem si nehodlal a tak jsem si včera vyjel na kole k dalšímu jezeru. Je dokonce blíž než to předešlé, které jste tady viděli, ale je o něco menší. Byl jsem tam za pár minut. Jeden malý nedostatek přeci jen má, protože tam se už člověk necítí jako v Německu, ale o tom si řekneme raději příště i s fotkami.

Ale nejdřív vám ukáži šeřík, který jsem zahlédl po cestě od dcery. Už taky v Čechách kvete? Asociaciace na něj mám sice rozličné, protože se za totality spojoval s osvobozením Československa sovětskými vojáky, kteří nás pak přišli osvopbozovat ještě jednou v roce 68, ale ten keř za to nemůže. :D




A teď tedy to Ümmniger jezero, kam jezdí taky hodně lidí, ale zatím vám neřeknu kdo. :D













Tohle je ještě malé jezírko hned vedle.




A tady je moje kolo. "Zdědil" jsem ho po dceři, protože si koupila lepší. A proč měla pánské?
Protože se cítila dámským kolem degradována. :D

Jaká krása když je všechno zelené

24. dubna 2011 v 22:12 | pavel |  ART-FOTO














Snad se vy všichni tu nebudete zlobit, ale při focení jsem myslel Bohunko na tebe. :D

Musím si postěžovat

24. dubna 2011 v 0:27 | pavel |  Co dal den

Musím si postěžovat tady na blogu a dokonce mám k tomu svolení od své stále mojí ženy. Stále mojí, protože jsme ještě nedostali od soudu rozsudek. České soudy pracují opravdu pomalu, ale ani se nedivím, když je tolik rozvodů. A proč mi dala žena svolení? Sám nevím. Ale jasně mi řekla, běž si na mne postěžovat těm svejm žeskejm na blog.

Ale abych snad už konečně řekl, k čemu u nás doma došlo. Kdo na můj blog chodí pravidelně, ten ví, že jsme se rozvedli dohodou. Ponechal jsem si jen dva byty v Čechách, které mi i tak patří, protože jsem je zdědil po matce a po bratrovi a ženě jsem prakticky přenechal všechno. Drahý byt v Německou, který jsme společně koupili a úspory v bance. Tedy jediné, co jsme si ústní dohodou rozdělili, byly kameny. Žena si ponechá klenoty s kameny a já jen kameny jako takové, tedy minerály. Moc velká cena v nich ani není, ale kdo je sběratel, určitě ví, jaký má člověk k nim vztah. Jsou jako jeho děti a každý kámen probouzí v něm i vzpomínky.

Ale teď přímo věci. Před několika dny jsem něco hledal v ložnici pod postelí a objevil jsem tam velkou tašku kamenů, převážně těch nejcenějších. Ale přesto jsem mlčel. Ani nevím proč, ale možná jsem doufal, že si to rozmyslí. Ale včera mi to znovu nedalo, abych se pod tu postel nepodíval a taška zmizela. To už jsem ovšem nevydržel a zeptal se ženy, kam se ta taška poděla. Dala ji synovi a ten ji deponoval u svého kamaráda.

Dobře vím, že jde jen o pár kamenů, které bych jí i dal, kdyby si o ně řekla. Ale takový podraz, nojo jsem důvěřivej hlupák, jsem od ní po mnohaletém manželství opravdu nečekal. Jde mi tu jen a jen o princip. Dostala prakticky všechno a ještě mi za zády kradla. Ztratila u mne i tu poslední úctu, kterou jsem o ní měl a jen si říkám, jak je to jen možné, že se tak změnila. Všechny ty roky, které jsme spolu prožili, jakoby ani nebyly a jen dnes lituji, že jsem ji vůbec v životě potkal. A co mi tedy nakonec řekla? Ty kameny prý neuvidím a mám si sem na blog stěžovat. Tak proč tedy ne? Co myslíte?

A co říct na závěr? Asi bude nejlepší, jak to tu obvykle bývá, nějaká fotka. Neříká se snad krade jak straka? :D




Co na sebe, když jsou ty vedra

23. dubna 2011 v 20:39 | pavel |  DOKU-FOTO


Jak se tak dívám tady na ulici, asi nelépe je, zahalit se od hlavy až po paty. Žádné mini sukně a košilky s ramínky, raději hned burky.








U Kemnade jezera

22. dubna 2011 v 19:43 | pavel |  DOKU-FOTO

Jak už jsem se tu zmínil, vydal jsem se na kole ke Kemnade jezeru. Autem od domu za 5 minut, na kole už bylo trochu horší, hlavně ta cesta zpátky v tom vedru do kopce. Ale co by člověk neudělal pro zdraví. :D Je tu v okolí několik jezer, ale tohle je největší, přítéká do něj řeka Ruhr a taky jak jsem zjistil, bylo tam nejvíc lidí. Takže konec řečnění, stejně vás asi nejvíc zajímají fotky.










Ty muslimky byly v tom vedru pěkně nabalený.




Zato Němci si tam krásně hověli.










Bylo to tam skoro jako na Václaváku.

Ještě pár květů na stromě zůstalo, ale o to víc lidí si kolem ustlalo.

22. dubna 2011 v 9:05 | pavel |  DOKU-FOTO


















A víte, že velikonoční čokoládovej zajíc je vlastně králík s krátkýma ušima? :D

Taky možná nevíte, že králík je družnej a společenskej, zatímco zajíci jsou samotáři.


Mlsná

21. dubna 2011 v 17:00 | pavel |  DOKU-FOTO

























Nejsou tak ostré, protože jsem ji fotografoval až večer za šera.


Krásná magnolie mi opadala, ale zato mi rozkvetl kaktus

20. dubna 2011 v 15:00 | pavel |  DOKU-FOTO
















Fotka moc povedená není, ale budiž, hlavně že mi krásně kvete.