Duben 2012

Neděle v městském parku

30. dubna 2012 v 18:00 | pavel |  DOKU-FOTO




-


-


-


-


-



-

Vyšel si do parku v županu

30. dubna 2012 v 14:00 | pavel |  DOKU-FOTO




-


-


-




Městský park v Gelsenkirchenu, kdyby to někoho z vás zajímalo.

-


Tohle kolo by se mi líbilo

29. dubna 2012 v 23:02 | pavel |  Co dal den







Neberte mne vážně. :D

-

Po cyklistické stezce potřetí.

29. dubna 2012 v 17:00 | pavel |  DOKU-FOTO



-



Na dálnici byla zrovna zácpa. Není to lepší na kole?



-




A už jsme nad Bochumí.

-

Na cyklistické stezce jsou i...

29. dubna 2012 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO


Jsou na ní i odpočívárny s občerstvením. Například tahle u bunkru z druhé světové. Aspoň si myslím, že je to malá pevnost.





Rozcestí.



-


-




A taky je ledacos po cestě vidět, třeba koníčky.

Po cyklistické stezce

28. dubna 2012 v 17:19 | pavel


Ta cyklistická stezka vede přes několik měst, ale města vidíš většinou jen z nadhledu. Mosty a můstky překlenou řeky, údolí, silnice, dálnice, ulice a jedeš stále prakticky po rovině. Takže včera jsem se vydal po ní na druhou stranu, do centra Bochumi. 15 km tam a o něco méně zpátky, protože jsem si poprvé trochu zajel. Tak abych dlouho nekecal, tady máte pár fotek.



-


-


-


-




Taky pár holek tam běhá. Proč asi? :D

Příště budou fotky další.

Fialová

28. dubna 2012 v 15:00 | pavel |  DOKU-FOTO



Předešlá růžová se mi taky moc nelíbí. tak raději fialové.




-


.


-




Taky z Gelsenkirchenu.

Příště budou fotky z včerejší cykllistické stezky do Bochumi.

-

Není často lepší udělat silnou čáru za minulým životem?

28. dubna 2012 v 9:00 | pavel |  Názory


Za mojí minulostí, myslím mého manželství s ex, jsem udělal tlustou čáru, ale bohužel mi stejně stále nedá pokoj. Ale o tom se tu raději nechci rozepisovat, protože bych se jedině rozčílil. Ale jednu věc přeci jen na srdci mám. A ta se týká muže mé dcery, tedy zetě.

Když jsem byl v Praze, přišlo mi vyúčtování pojistky na auto 380 eur a tak jsem poprosil dceru, aby to za mne zaplatila a že jí to okamžitě dám hned jak se vrátím do Německa. V německé bance jsem měl sice dost peněz, ale v Praze bohužel sebou žádný pin a tak jsem je nemohl zaplatit ani internetem. Dcera mi napsala, že je na mateřské bez peněz a zeť mi to odmítl. 380 eur je v Německu pro toho kdo vydělává kolem třech tisíc měsíčně jen pakatel. Poslal jsem tedy dopis do pojišťovny ať mi počkají, ale ti aniž mi odpověděli, vypověděli se mnou smlouvu.

Přijedu tedy do Německa a najdu v poštovní schránce tu výpověď a od policajtů pokutu 300 eur. Potom i problém najít novou pojišťovnu, protože nechtějí přijmout tzv. "neplatiče". Nakonec mi s hledáním pojišťovny pomohl úplně neznámý člověk.

Tak jen poslední větu na závěr. Zeťovi nestojím za půjčku ubohých 380 eur, které by okamžitě dostal jak bych do Německa přijel. Není to smutné… ?

Takže není opravdu nejlepší udělat tlustou čáru za příbuznými a raději se spolehnout jen na přátele v mém novém životě?






Zlatá Praha, měl jsem v ní raději zůstat.

-

Růžově z Gelsenkirchenu

27. dubna 2012 v 21:02 | pavel |  DOKU-FOTO





-


-




Dnes jsem byl na kole v Bochumi.

Možná vám to přijde divné, vždyť bydlím v Bochumi, ale na samém kraji, na hranici s Gelsenkirchenem.

A do centra Bochumi to mám po cyklistické stezce skoro 15 kilometrů.

Budou fotky.

-

Gelsenkirchenci

27. dubna 2012 v 16:00 | pavel |  DOKU-FOTO


Zní to blbě, ale jak to mám jinak říct, když se říká třeba Pražáci.




Místní opilci hodují u nádraží.




Dopřál si polední spánek.

-


Malá muslimka nakonec.

-

Jezte cibuli, je zdravá.

27. dubna 2012 v 12:54 | pavel |  Kuchař pro ženy



Cibuli dávám skoro do všech jídel a často ji rád jim i syrovou. Naučil mne to kdysi jeden starej zedník, cikán, když jsem byl v Novém Městě na Metují na praxi. K svačině si otevřel láhev piva, rozbalil chleba se špekem a zakusoval to cibulí. Jedl ji jako jablko. To se mi tehdy líbilo a zkusil jsem to taky a už mi to zůstalo. :D

Mimochodem, proč tu to tady píši. Dnes jsem dospěl k zajímavém zjištění, když jsem byl nakupovat. Jeden a půl kila brambor stály 0,79 centů a dvě kila cibule stejně, tedy taky těch 0,79 centů. Jsou tedy lacinější než brambory. Není to podivné?

Takže jezte cibuli. je za pár facek a ještě navíc zdravá. Dobrou chuť.

Je to dnes bez fotky... taky podivné, ne?

Nebojte, budou později odpoledne. Jedu zase ven na kole. Taky si vyjeďte.

-

Gelsenkirchen je prakticky turecké město

26. dubna 2012 v 19:07 | pavel |  DOKU-FOTO

Tedy podle obyvatel. Je jich tam víc než Němců.




Trochu přeháním, ale za pár let tak tomu bude.




Zatím je tam víc křesťasnských kostelů než mešit. Jedna je kraji města u Essenu, ale tam jsem nedojel.

-


-


-



U nádraží si hrály turecké děti.

Příště budou odtud další fotky. Chcete je vidět?
.

První větší letošní vyjížďka na kole

26. dubna 2012 v 9:00 | pavel |  Co dal den


Je zajímavé, že do centra v Bochumi to mám dál než do Gelsenkirchenu, ale to zprvnu nebyl můj úmyslu tam jet. Vyrazil jsem po okrouhlé cyklistické stezce a ta mne touto branou nakonec do města dovedla.




Vyjel jsem sice za sluníčka, ale pak začalo pršet a tak jsem zůstal ve městě.



-


-




To by zatím stačilo a příště vám ukáži z Gelsenkirchenu další fotky.

-



Ještě tu mám pár husiček

25. dubna 2012 v 16:02 | pavel |  ART-FOTO




-


-


-


-




Jak vidíte byly dvě a obě modrooké.

-

Další muslimská rodinka

24. dubna 2012 v 22:03 | pavel |  DOKU-FOTO




-



-

Černí milují barvy

24. dubna 2012 v 16:54 | pavel |  DOKU-FOTO




-



Na rozdíl od muslimů. Ti milují zase černou.

A jakou vy?

-

Samozvaný kazatel

24. dubna 2012 v 9:55 | pavel |  DOKU-FOTO






Takto chodí s cedulí na krku po Dortmundu už mnoho let.

Stojí tam: Ježíš Kristus zachrání od hříchu smrti a pekla.

Peklo je vůbec jeho nejoblíbenější námět jeho kázání. Posílá tam kdekoho.

No řekněte, dovede se tento muž z maličkostí těšit?

-

Těšit se z maličkostí

23. dubna 2012 v 20:56 | pavel |  Co dal den

Často stačí jen málo z čeho se člověk těší. Třeba po nemoci, když opět můžeme volně vydechnout. No není to krása, když se cítíme dobře a vyjdeme ven na slunce?

V předchozím článku jsem tu měl muže, který se těší z deky a je vidět že bude opravdu spojený.

Jsou ale lidé, kteří se netěší prakticky z ničeho. Neznají úsměv. Jsou nespokojení už snad jen z toho že žijí. A tak i rádi aspoň znepříjemňují život nám ostatním.

Naopak jsou naštěstí lidé opačného ražení. Třeba moji velkou lásku neznám jinak než s úsměvem. I přes své starosti a nepříjemnosti, které musí denně překonávat, ji nikdy nezmizí úsměv z tváře. Velký dar, takové lidi potkat.

Jak velký je to rozdíl, když si vybavím svoji ex. Byla jako kyselé jablko a ty jak zralé sladké hroznové víno, které máš tak ráda. Děkuji ti za to že jsi, moje lásko.





-

Koupil si deku...

23. dubna 2012 v 15:05 | pavel |  DOKU-FOTO




-


-



A je šťastnej jako blecha.

-