Srpen 2012

Můj nový příbytek

31. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  Jen tak


Být poustevníkem byl můj velký sen a už jako dítě jsem si stavěl v lese příbytek...

... a tak jsem si ho včera splnil.




-




Nakonec proč ne, patří mi tu krásný les plný ostružin a hub a nikdo mi sem neleze.

No není to krásný, dívat se celý den takhle do nebe?

-

Před hodinou v Gelsenkirchenu

30. srpna 2012 v 17:58 | pavel |  Co dal den


Jak už jsem tu napsal, do Gelsenkirchenu to mám blíž než do Bochumi kde bydlím. Zajel jsem si tam na kole jednak na nákup, k Turkům pro rajčata, 60 centů za kilo a taky jsem se trochu potřeboval projít po ulici mezi lidmi. Je tam samej Turek, ale ty turecká rajčata jsou chutnější než ty skleníkové z Holandska.




Pořídil jsem jen dvě fotky, což je u mne neobvyklé.





Cestou domů jsem se zastavil u jezírka. Jak po mně zahlíží... :D

-

Velká tráva

30. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO



-


-




Tento týden neprodávám. Na jednu stranu jsem rád, že mohu odpočívat, chodit do lesa a vyjet na kole do přírody, ale ta ulice mi už nějak chybí. Jsem prostě člověk z velkoměsta. Tuhle trávu jsem fotil včera, je na konci jedné cyklostezky. Tahle stezka je sice fajn, ale je skoro absolutně nemožné po ní jezdit navečer, protože v ten čas vyrukují lidé se svými psy a ti se mi motají do cesty. Abych jim nepřejel toho jejich miláčka, často si málem namlátím, protože sjedu do příkopu.

Když se tak na tu trávu dívám, dal bych si ji.

Jo, kecám. Nebudete mi asi věřit, ale ještě jsem ji nekouřil.

-

-

Ty ženské deprese...

29. srpna 2012 v 14:51 | pavel |  Názory


A nemusí to být zrovna deprese, stačí nějaký větší problém a z milé ženy je rázem nedůtklivá a vztahovačná osoba.

Každý z nás ty deprese samozřejmě řeší jinak. Někteří zalezou někam do kouta, pláčí do poltáře, nechtějí nikoho vidět a zdá se, že se v tom žalu, nebo problémech, přímo vyžívají. Nikdo jim prý nerozumí, všichni ten jejich problém zlehčují a nenechají si ani poradit. V takovém případě je nejlépé se jim vyklidit z cesty, jinak je nebezpečí, že dojdeme k úraztu i my sami.

Tak nevím jak to řešíte vy, ale já mám na své problémy, většinou jen zdravotní, zcela opačné řešení. Potřebuji se s tím někomu, kdo je ochoten mne vyslechnout, svěřit. Naopak samota mne v takovém případě ubíjí.

Většinou mají deprese spojitost s nějakými problémy s výhledem do budoucnosti, pokud nejsou chorobné. Obavy ze špatné známky ve škole, ze ztráty zaměstnání, ze stáří, pochopitelně i milostné a rodinné problémy. Připadáme si jako před skokem do propasti, nevěříme si a všechno vidíme v černých barvách. Na to je jediná metoda: krůček za krokem to postupně řešit, až nakonec zjistíme, že to tak hrozné není a je to zase jen prkotina, kterých je život nespočet.

Tak proč se deprimovat? Vždyť ještě žijeme a jdeme dál...






Už padá listí a budou ještě větší deprese. Jak je řešíte vy?

-

Náhorní plošina

29. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO


Tohle místo mne láká a říkám tomu náhorní plošina, protože si ji představuji že by tak měla vypadat.

Často večer tam vyjedu sám na kole a projedu to tam.

Tentokrát tam bylo zajímavé světlo a tráva podivně zelená.




-



Možná mne to přitahuje proto, že je tam ve vzduchu hodně elektřiny.




Zvonivé kameny. Když do nich kamenem uhodíš, tak zvoní.



-


-




Pro mne je to mystické místo. Byly tam ostatně objeveny i pravěké nálezy, opracované pazourky.

-

V mém lese

28. srpna 2012 v 19:49 | pavel |  Co dal den



-


-


.




Dnes bylo jak na jaře.

Někdy jsem i ochoten se o můj les s někým podělit. :D

-

Jaké je to být ženou?

28. srpna 2012 v 12:34 | pavel |  Názory





Dnes mám čas, tak vám ten úryvek z knihy, kterou právě čtu, přeložím.

Elysium, jaké je to být ženou? zeptal jsem se.
Stojí to za hovno. To řeknu tobě, Sphere, protože tě miluji. Ty mi rozumíš a proto ti důvěřuji. Ty víš, že Magic je moje sestřenice. Spolu jsme vyrůstaly a v pubertě jsme milovaly svá těla. Jsme bisexuální. Obrazy nahých žen nás vzrušují. Jsme rády, že takové jsme, že jsme ženami. Doufám že mi rozumíš. Obrazy nahých mužů mne nevzrušují. Tajemství žen je, že nepotřebují muže. Milujeme se. Já mohu muže mít kdykoli na něj dostanu chuť. Muži jsou sexuální obludy a psychopati. Ženy sice taky, ale známe matku přírodu a dovedeme žít v souladu se Zemí. Muž ji chce jen ovládat a ničit...

A proč vám tady ukazuji ten úryvek, který zrovna není lichotivý k mužům?... taky ho ovšem v té knize praví žena.

Máte často skrytá přání raději ženu milovat a rozumět si s ní než s mužem?

A jste vůbec spokojené že jste ženami?

To mi prostě tak napadlo při čtení té knihy... :D

-

Když ptáčka chytají...

27. srpna 2012 v 19:24 | pavel |  Názory



-



-




Sekta v akci.

Často si pomáhají knihou. Takovej fígl a na některé lidi to platí.

Moje ex taky žije v přesvědčení že co je psáno je dáno a naletěla na ty brožůrky tzv. boží matky.

Mám zkušenost, že se nechají svést knihami lidé nesečtělí pro něž je kniha něco "svatého".

-

Imáni na procházce po bochumské ulici

27. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  Co dal den


Stojí za zmínku říct, že od letošního roku se bude v německých školách vyučovat muslimské náboženství.




-




Kdy se asi začne vyučovat muslimské náboženství v českých školách?

-

Máma má maso

26. srpna 2012 v 18:43 | pavel |  Co dal den

Nějak podobně to stálo v učebnici pro první třídu.

Tak promiňte, jen mi to tak napadlo.

U mámy vlastně všechno začíná. Život, tedy narození a pak nás v dětských letech víc tvaruje než otec.

Přemýšlím jestli to není pro muže dobře. :D




Ta fotka jen tak z bochumské ulice.

Ale chtěl jsem říct, že malí drzí hajzlíci, převážně Turci, kteří se poflakují po ulici, by potřebovali tvrdou ruku otce.





Tahle dáma sice působí taky tvrdě... :D

-

Co se v Německu nosí...

26. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  Co dal den


... na hlavě.






Právě si je koupili, novej letní trend. No řekněte, nevypadají roztomile?

-

Vleže se pracuje nejlíp

25. srpna 2012 v 20:50 | pavel |  DOKU-FOTO



-




Hned bych si tu práci s ní vyměnil. :D

-

Bochumské maminy

25. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO


Nejdřív vám ukáži celkovou fotku, abyste viděli že vám záměrně nevybírám jen muslimy a že je jich tu opravdu hodně.




-


-


.


-


-


-


-


-




A navíc jsou plodnější než Němky. :D

-

Stefan mi leze do zelí

24. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO


Už vím, proč mi Stefan tak rád denně bezplatně pomáhá s prodejem.




-




Líbí se mu mladý holky a div se nepřetrhne. :D

-

Tohle mi roste v lese

23. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  Co dal den


Ani jsem nevěřil očím, když jsem kolem projel na kole. :D




-




To jsou ještě fotky laciným foťákem, ale dnes jsem konečně dostal opravenej.

Aby vám bylo jasné, poslední dobou projíždím svým lesem jen na kole. Jednak vím kde najdu místa s houbami a tak se nemusím zdržovat jejich hledáním a jedu přímo k nim a taky mám rád jízdu krkolomnými stezkami. Zatím jsem si nezlámal vaz. :)

-

Stefan byl v novinách...

22. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  Co dal den


... tak se mi přišel pochlubit.





Musik von Moondog wird wiederentdeckt
20.08.2012 | 16:41 Uhr2012-08-20T16:41:00+0200

Alice Salomon Berufskolleg Bochum Moondog Musikprojekt (See attached file: Moondog.JPG)
Bochum . Das Alice-Salomon-Berufskolleg an der Akademiestraße widmet sich in einem ungewöhnlichen Education-Projekt dem Phänomen "Moondog" - einem Künstler, für den das Attribut "Musiker" eigentlich viel zu eng gespannt ist.
"Moondog is it" heißt das Education-Projekt, das bereits zum zweiten Mal aufgezogen wird. Durch die Unterstützung des Lions-Club Bochum-Allegra und der Kunstwerkstatt am Hellweg konnte mit Stefan Lakatos ein renommierter Künstler als Leiter gewonnen werden.
Lakatos ist Spezialist für Moondogs Musik; der Meister selbst unterwies ihn in Bau und Spiel der Trimba, seines selbst entwickelten Percussions-Instrumentes, das für den einzigartigen rhythmischen Gehalt der Moondog-Kompositionen so kennzeichnet ist. Seit Moondogs Tod 1999 führt Lakatos die Tradition der Trimba fort, wobei Ton-Tons, Schellen und andere eigenwillige Klanginstrumente den einzigartigen Sound ergänzen.
Mit dem Workshop bekommen die angehenden Erzieherinnen und Erzieher am Alice-Salomon-Berufskolleg die Möglichkeit, ein eigenes Programm mit Moondog-Musik zu erarbeiten.
Neben seiner Trimba bringt Stefan Lakatos verschiedene Instrumente mit, die von den Schülerinnen und Schülern gespielt werden; darunter auch einen "Regenmacher", ein ursprünglich aus Chile stammendes Effektinstrument aus Kaktusrohr. Dreht man den Regenmacher, fallen Kieselsteine im Innern des Rohrs von einem Stachel zum nächsten. Dadurch entsteht ein angenehmes, gleichmäßiges Geräusch, das an fließendes Wasser oder an das Rauschen des Regens erinnert.
Moondog, der 1932 durch einen Unfall sein Augenlicht verloren hatte, nahm die Welt vor allem als Klang wahr; sein eigenwilliges rhythmisches Verständnis geht allerdings auf ein ungewöhnliches Ur-Erlebnis zurück. Mit seinem Vater, der als Missionar die Stammesgebiete der Indianer in Wyoming bereiste, lernte der kleine Louis Hardin die Rhythmen der Ureinwohner kennen. Sein ganzes Leben war von der Erfahrung geprägt, auf dem Schoß des Häuptlings Gelbes Kalb den Takt zu einem Sonnentanz auf der Tommel geschlagen zu haben.
Neben der Musik will Lakatos mit den Kolleg-Schülern auch einige der einfacheren Vokalkompositionen Moondogs einstudieren. Die tönenden Zeugnisse ihrer Moondog-Annäherung werden zum Projektende im Dezember bei einem öffentlichen Konzert vorgestellt.
Man darf gespannt sein, wie's klingt!
Jürgen Boebers-Süßmann

Abyste si to mohli lépe přečíst, stáhl jsem vám to i z internetu, ale překládat to ode mne nechtějte.

-

Černý den

21. srpna 2012 v 21:05 | pavel |  Názory


Nemělo by se zapomínat na 21. srpen, ten byl opravdu černej. Vtrhli k nám Rusové za černé noci a už tu zůstali 20 let.






A Rusko se nezměnilo, myslím politicky. Je to stále totalitní stát, když nechal Putin ty holky zavřít za jeden popěvek na 2 roky.

-

Černé třešně

21. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  Co dal den



Bohužel už je TT "máma" ale ty černé americké třešně vám přesto ještě dám, abych tu černou serii hezky uzavřel.




-



Už mi hezky dozrály a tak jsem vám je v neděli vyfotil.

A pokud vás to zajímá, Stefana nakonec pustila manželka domů a v neděli si to nechala vysvětlit a oba se tomu zasmáli.

Holt některý ženy jsou žárlivý a hned ve všem vidí nevěru. Co vy?

-

Černá slunečnice

20. srpna 2012 v 10:00 | pavel |  ART-FOTO


Nebojte, černá nebude, ale nedá mi to...

¨


... i když proti obloze trochu černá je.




Jsou z neděle a i lacinej foťák někdy nezklame. :D

-

Černá gekotzte neděle

19. srpna 2012 v 20:54 | pavel |  Co dal den


Raději jsem to napsal napůl německy, abych vám nezkazil chuť, pokud jíte.

Ráno jsem byl na houbách a protože jsem jich našel víc, k obědu byla smaženice s brambory a k večeři smetanová omáčka, zbytek jsem nakrájel a nechal na okně sušit. K mému velkému překvapení, zrovna jsem seděl u okna a psal na blog, něco na venkovní parapet šplouchlo. Soused o poschodí výš se rozhodl z okna zvracet.





Fotka z odpoledne. Raději jsem pak vyjel v tom pařáku do přírody.

Tak nevím jestli budu ještě někdy na okně sušit houby.

-