Září 2012

Bylo mu do zpěvu...

30. září 2012 v 10:30 | pavel |  DOKU-FOTO



-


-


-


-


-


-


-




Tak veselého zpěváčka jsem snad ještě neviděl. Poskakoval, zpíval si a pokukoval dolů po lidech.

Abyste byly víc v obraze, je to lešení na Karlově mostě, kde se opravují sochy. V tom prozpěvování byl opravdu vytrvalej a prodavačce od stánku dole lezl na nervy a proto mu pořád nadávala. Tak jsem si říkal, jací jsou někteří lidé. Místo aby byla ráda, že ji tam zadarmo zpívá a dělá i reklamu, protože v tom místě zastavovali lidé, byla zlostí bez sebe.

Tak už to chodí, že mezi námi žijí lidé, kteří nám nedopřejí ani si zazpívat.

-

Konečně nastal den X...

29. září 2012 v 10:00 | pavel |  Co dal den


... a jedu do Prahy.






Mám to autem skoro 700 km a balonem by to bylo asi rychlejší.

A možná i bezpečnější.

Takže kdo mne má rád, může mi popřát hezkou bezproblémovou cestu. :D

-

Vem si mně...

28. září 2012 v 19:26 | pavel |  DOKU-FOTO





Fotošoting ve Vojanově zahradě. :D

-

V Praze je blaze...

28. září 2012 v 12:34 | pavel |  DOKU-FOTO


... ale i jinde, pokud se tam cítíte dobře a někdo vás miluje.



-

-


-


.


-




Nemám pravdu?

-


S úsměvem

27. září 2012 v 17:00 | pavel |  Jen tak


Kdo má čas a zastaví se nad mými fotkami, vidí tu mega žen s krásným úsměvem. Každá se usmívá jinak a jsem jim za to vděčný. Některé z nich jsem i blížeji poznal a bylo to pro mne o to milejší, že ten jejich úsměv patřil jen mně.

První zu nich, když jsem se vrátil po letech do Prahy, byla... tak to vám neřeknu, zlobila by se, jak ji znám. Rozhodně měla krásný úsměv a smích, jako když se po zemi kutálejí skleněné kuličky. A Bože, jak jen ta dovedla líbat, její horká ústa a sametové rty. Stal jsem se docela její snadnou obětí, protože moje žena se už zapomněla usmívat. A právě tím úsměvem mne ta holka vrátila do života.

Anebo Bohunka, tu někteří z vám jistě znáte. Ta se zase záhadně usmívá a vždycky jí říkám, že jako Mona Lisa. Úsměv je od vás holky opravdu velký dar. A kdo jemu podlehne jako já, je ztracenej. Takže s ním nešetřete.

Ale stejně musím přiznat, že nejkrásnější úsměv má pro mne teď jen moje milá. Moje láska kterou musím tajit, protože, protože, protože, protože... protože to zatím prostě nejde. Nemá to v životě lehké a přesto mne při každém našem setkání už z dálky se zářícím úsměvem vítá.

Kolikrát si říkám, proč jen někteří lidé s úsměvem tak šetří. Je jako balzám na duši a nestojí nikoho nic. A co navíc: Každým rozdáním úsměvu se nám to tisíckrát vrací.






Abych některé z mých lásek nekřivdil, že jen tu prosazuji, tak neznámá kráska z ulice.

No řekněte, není to radost a štěstí, když se na nás druhý usmívá?

-

Víte jak se zabíjí dotěrná moucha?

27. září 2012 v 12:53 | pavel |  Novinky


Plácnete pár centimetrů nad ní.

Nejsem sice žádnej Zabil sto jednou ranou, ale vychází to.






Ten umí placat taky, ale jinam.

.

Jeho už znáte, ale má ještě kamaráda

27. září 2012 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO



.


-


.


-




Na závěr ještě kamarád v detailu.

Byl nějak unavenej a ani se mne nesnažil pokousat.

To s ostatníma modelkama mám horší zkušenosti. :D

-

Opičáci rádi závodí

26. září 2012 v 18:21 | pavel |  DOKU-FOTO



-


-




Gorilí běh z Prahy.

.

Moje krásná doktorka

26. září 2012 v 10:00 | pavel |  Co dal den


Už jsem tu jednou psal, že je to krásná ženská a tak jsem pro ten lék zašel za ní. Třeba se nade mnou smiluje a dá mi ho.

Začalo to u ní dost kuriózně, protože jsem se posadil na její skvěle polstrovanou židli.

Ta židle je moje, smála se.

Já jsem se musel smát taky a tak jsme se smáli asi tři minuty oba a nebyli jsme k utišení.

Krásně se smějete, říkám ji, to se mi líbí.

Vy máte taky krásný úsměv, řekla mi.

Tak jsme si potom vzájemně lichotili a nakonec došlo na to, že jsem jí řekl, že ten prášek bych měl rád, protože za týden jedu do Prahy a ten od specialisty mi nezabírá. Bez řečí mi ho dala a že prý v Praze ještě nebyla a že má být nádherná a ráda by ji poznala. Nabídl jsem ji že ji tedy po Praze provedu, když se mi přihlásí.

To moc ráda, určitě moc, řekla.

A po chvilce dodala: Ale jen s manželem... a s dětmi.

A to nám pak oběma zase přišlo k smíchu.

Vypadá to tak, že má snad ze mně strach.






No není v Praze krásně?

Když se nad tím zamyslím, tak mám doktory docela rád.

-

Myška

25. září 2012 v 18:00 | pavel |  DOKU-FOTO





Předpokládám že je to myška.

-

Poledne, čas oběda

25. září 2012 v 12:05 | pavel |  DOKU-FOTO



-



Holoubek by si taky dal a čeká co zbude.



-




Tihle obědvají v sedě, ale často vidím lidi jíst v chůzi.

Jak obědváte vy?

-

Je mi to tři!

24. září 2012 v 16:00 | pavel |  Jen tak


Jedno je kolečko u trakaře ... odpovídala mi moje máma.

Je mi to jedno obvykle říkáme, když nás něco už dlouho tak sere, že se už na to vybodnem.

Člověk se nechce dál nervovat.

Ale uvažuji proč říkáme je mi to jedno. Zní to jako nesmysl.

Je něco dvakrát co se nám stejně nelíbí, ale musíme se rozhodneme i tak jen pro to jedno?

Často máme na vybranou jen z dvou věcí, třeba život nebo smrt.

Myslím, že by měla být i třetí možnost.

Mám rád víc možností a nerad se rozhoduji způsobem Buď a nebo.

Takže ode dnes říkám Je mi to tři ... jako ten švec: "Třetí, támhle letí."






Tady jsou taky tři i když ty dvě už znáte.

Ostatně ten třetí je na tom jinak. Ten musí obvykle volit mezi dvěma.

Ale vlastně nemusí. Může mít obě. :D
-

V Praze je pohoda...

24. září 2012 v 12:00 | pavel |  DOKU-FOTO



-




... a člověk se tam i zadarmo vyspí.

Mohl by to být reklamní slogan. :D

-

Náhorní plošina nezklame...

23. září 2012 v 16:09 | pavel |  ART-FOTO


... klamou jen ženy.

Je dnes podzimně mrazivě, ale přesto jsem si tam zajel. Vylákalo mne nebe. No podívejte...




-


-


-




Taky rád tam jezdím na kole i po takových stezkách. Je jich tam bezpočet.

Mám vás vzít příště sebou? :D

-

Jednu takovou maličkou duhovou vílu jsem vám vyfotil

23. září 2012 v 11:00 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.




Není kouzelná, i když je z masa a kostí?

-

Vyliž mi prdel

22. září 2012 v 19:02 | pavel |  Jen tak


¨To jsem nenapsal já, ale Mozart, jeho vokální dílo trvající něco přes dvě minuty, klenot hudobního světa.

V originálu Leck mich im Arsch.

Jak je vidět současné rockové texty obohacené sprostými výrazy není žádná novinka.

I naši předkové žili podobně jako my a ke slovu neměli daleko.

A aby to tu nebylo tak prázdné, jedna fotka.






Takhle někteří lidé vylepšují plakáty.





Fotky z Příkopů v Praze.

-

Vražedný pohled

22. září 2012 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO






Takhle se někdy díváte i vy holky.

-

Žijeme v nesvobodných zemích...

21. září 2012 v 22:42 | pavel |  Názory


... a to si často uvědomujeme až když něco nevinného jen pro sebe potřebujeme a oni nám to zakáží.

Nejedná se o trávu, aby nedošlo k mýlce.

Jedná se docela obyčejnej lék za pár korun.

V Německu stojí něco v přes euro a doktor mi na něj recept nenapsal jen proto, že mi napsal recept na jiný lék. Podle diagnosy, která je podle mého chybná. Nejsem sice žádnej doktor, ale vím jak mi je, jak cítím své tělo, co a jak a kde mne pobolívá a co potřebuji a tak jsem si udělal dignosu sám. Na to člověk nemusí mít přímo doktorát. Jeho léky mi prostě nezabíraly a navíc mají škodlivé vedlejší účinky. Je jasné, že i lékař se může zmýlit. Ale často to nepřizná.

Samozřejmě jsem si tu diagnosu mohl udělat taky špatně, ale je to moje tělo a pokud si něco poseru, budu na vině sám. Bude to moje vina. Sám si uškodím. Krátce řečeno mi v lékarně ten lék nevydají bez receptu.

Pokud tedy chci ten lék v ceně 1 eura, musím jít k doktorovi a zaplatit u něj poplatek 10 eur a pak v lékárně znovu 5 eur. A to je ještě otázka jestli mi ten schieß doktor ten recept napíše, protože si bude stát na té své scheiß diagnose.

No řekněte, kde je ta svoboda člověka, že za vás, za váš život, rozhodují druzí?

Jsem nasranej. Dnes je to bez fotky.

-

Madona

21. září 2012 v 17:28 | pavel |  ART-FOTO


Není to Madonna, jak jste si možná mysleli a těšili se na ni, ale tahle je taky docela zajímavá.




-


-


-


-


-


-




Ta poslední se mi mázla, ale je škoda ji sem nedat.

Madona jako za starých časů, co myslíte?

-

Svoboda projevu odchází na úbytě

21. září 2012 v 10:00 | pavel |  Názory


Možná vás to ani tolik nezajímá, že islámci se pomodlí a pak jdou útočit na americká velvyslanectví a zabíjet jen kvůli nějakému vtipu nebo satiře. To násilí ukazuje jací oni v podstatě jsou. Negramotnost, fanatismus a jejich cílené úsilí ovládnout svět. Chtejí zastrašit celý kulturní západní svět a celkem se jim to i daří. Západní politici slevuji a ustupují od svých základních hodnot a jedna z nich je právě ta svoboda projevu.

Kde to jen jsme, že se necháme jejich fanatismem, které stojí na nenávisti k nám "bezbožníkům" umlčet.

A posloucháme jak oni zapískají.

Všechno si vynucují násilím a vychází jim to.





Takhle to jednou bude vypadat s vámi i v Čechách.

-