Prosinec 2012

Černý Silvestr

31. prosince 2012 v 13:11 | pavel |  Co dal den

Nechci vám dnes kazit náladu, ale pro mne je Silvestr už několik let dnem smutku a vzpomínek, protože právě někdy v těchto hodinách, krátce po poledni, zemřela moje máma. Byla ta náhlá smrt, kterou nikdo nečekal. Po obědě si dala černou kávu a ani ji nedopila. Takovou rychlou smrt bych si docela i sám přál.

Opíjet se dnes nebudu, ani nemám chuť, ale skleničku červeného vína si dám a na ni zavzpomínám.

Její fotografie trochu jinak:

Na té zažloutlé fotografii, kterou držím v ruce, je mladá. Malá vesnická holka, jakou jsem nikdy nepoznal. V pozadí je jejich statek, kde celé dětství a dospívání prožila, ale ten se nezměnil, ten znám, i když už viditelně zchátral.
Sedí na dřevěné stolici, je bosa a zdá se, že se nerada fotografuje, a že by už ráda vstala. Je živá a neposedná, protože kmitá nohama. Proč to vím? Ty její nohy jsou na té fotografii neostré. Je dost hubená, tahle holka, a všechno na ní visí. Možná to tmavé vytahané tričko a bílou krátkou sukni, dost nad kolena, zdědila po sestře, protože je z dětí nejmladší.
Podle stínů je ráno nebo večer, protože jsou dost dlouhé, spíš večer a tak se dohaduji, že právě přiběhla z pole, kde pomáhala. Co já vím, třeba kosit seno, protože, jak to vypadá, je pozdní léto nebo podzim.
Ta holka má tady život ještě před sebou a ještě neví, co ji v něm čeká. A je to tak dobře, protože moc dobrý to nebude. Tak je to s námi se všemi. Často od života čekáme víc, než dostaneme, ale za to si můžeme z dost velké míry jen sami a sami…

Můj štědrý den

30. prosince 2012 v 22:23 | pavel |  Jen tak

Přemýšlím, který den jsem měl v pravém slova smyslu štědrý, ale rozhodně to nebyl 24.prosinec.

Nejspíš ten poslední štědrý, který jsem zažil, bylo letní deštivé odpoledne, kdy jsme se poznali a štědře se vzájemně darovali.






Sama jsi mi tehdy řekla, že jsem pro tebe dárek.

Jen nevím, jestli mne třeba nemáš v úmyslu reklamovat. Mám pořád tu dvoletou záruku a brzo vyprší. :D

-

První příznaky

30. prosince 2012 v 11:00 | pavel |  Jen tak

Znáte to. Zvláště v zimním období. Necítíte se najednou dobře a říkáte si "něco na mne leze, měl bych s tím něco udělat". Pobolívá vás v krku, jste jako rozlámenej a pro jistotu si vezmete hned dva aspiriny... a nakonec je vám to stejně hovno platný. Už je pozdě. Ten příznak neznamenal už nic jiného, než že vás na týden čeká postel.

Ale jsou i jiné příznaky a taky většinou přicházejí už s notným spožděním. Když vás například váš miláček už tolik nemiluje jako dřív. Většinou to začne u sms. Jeho milostná vyznání mají sice postupně, ale přesto stále delší pauzy. A pokud vás to hned netrkne, přijdou brzy i další jeho náznaky. Napřiklád že vám něco vytkne. A to se taky pak stupňuje a slyšíte ty výtky stále častěji. Najednou vidí všechny vaše nedostatky a chyby. A pak už je jen malý, opravdu malý krůček k nedorozuměním, které se zákonitě vystupňují v malé hádky.

Nevím proč, ale ty příznaky si dávají opravdu většinou načas, když už je vážně k nějakému řešení pozdě. Je to jako když ucítíte, že se vám něco pálí v troubě. Ten koláč už nespravíte. Nebo možná ho ještě zachráníte, ale už tolik nechutná... v ústech hořkne.

Takže malá rada: nedopusťme ani ty příznaky.






Já vím, je to těžký, ba nemožný, ale aspoň se snažme.

.

Květ ve vlasech

29. prosince 2012 v 18:24 | pavel |  DOKU-FOTO





Líbí se mi když si dávají ženy květiny do vlasů.

V tomhle jsou Japonky trochu napřed, taky je to národ krásných květin.

.

Nad Vltavou

29. prosince 2012 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO



-

Cestou zenu

28. prosince 2012 v 11:00 | pavel |  Jen tak

O zenu jsem se tady zatím nevyjadřoval, protože jsem to jednak nepovažoval za nutné a navíc by vás to třeba ani nezajímalo. A nikomu nechci taky zen vnucovat. Není to v podstatě ani náboženství, natož církev. Je to každého svobodná volba a k ničemu. ani k nikomu, se člověk nezavazuje. Je to názor na život. Cesta ke svobodě.

Takže čím se zen hlavně projevuje? Člověk je snášenlivý a bere život takový jaký je. Nemá předsudky ani žádné vzory. Nemá ani výhrady vůči svému okolí. A proč by taky měl? Každý člověk je strůjcem svého osudu a zodpovědný sám za sebe. Není třeba se ho snažit měnit k svému obrazu. A proto tedy ani žádný člověk se nesmí nechat jinými lidmi manipulovat.

Odměnou je mu pak vnitřní klid a rovnováha. Nic ho moc nerozháže (těch nepříjemností má člověk jen za jediný den i tak dost) a na všechno se dívá s nadhledem. K tomu všemu mu nejvíc pomáhá meditace a nemusí být jen vsedě, jak se často doporučuje. I v chůzi se dá krásně meditovat a tu si i často při procházkách Prahou užívám.

Pak už nerozlišujeme. Nemáme co. Všechno je jednota. Proto i každé úsilí odpadá. Není proč usilovat. To podstatné nosíme v sobě, v nás samých. Jen zastavit mysl a nenechat se rozptylovat.





Je mnoho cest zenu a každá je dobrá a každá nám něčím obohacuje život... jen z ní nesejít.

.

Třetí a tedy i poslední díl svatby u Vltavy

27. prosince 2012 v 12:30 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.


.


.


.


.




Zazvonil zvonec a svatebních fotek je konec.

.

Druhý díl svatby u Vltavy

26. prosince 2012 v 18:53 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.


.


.


.




Ale to stále není všechno. Chcete příště i další?

-

Svatba u Vltavy vteřinu po vteřině

26. prosince 2012 v 12:30 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.


.


.


.




To je jen začátek. Chcete pokračování?

-

Kráska od svařáku

25. prosince 2012 v 19:15 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.


.



.

Včera v poledne...

25. prosince 2012 v 14:00 | pavel |  DOKU-FOTO

... byla Praha plná jak snad nikdy.

Asi už každý měl udělanej salát v předstihu a tak si celé rodiny vyšly na procházku. Nakonec bylo krásně jak na jaře. Děti si u Vltavy krmily labutě, starosta Prahy 1 rozdával rybí polévku a byl i zadarmo i svařák. Taky jednou dostal lid něco od vrchnosti... a tak se radoval.



.



Aby nedošlo k mýlce, to není nával na tu polévku a svařák.



.



Tahle kráska mi taky nalila svařák.

S tím svařákem rozdávala i krásný úsměv.

Ten náš starosta dobře ví, kdo nejlépe dokáže reprezentovat jeho úřad.

-

Noční vánoční

24. prosince 2012 v 22:49 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.



Byl bohatý Ježíšek?

Ale napadá mi, že bohatý vůbec nebyl. Narodil se na seně ve stáji. ¨

-

Vánoce pod palmami

24. prosince 2012 v 10:40 | pavel |  Jen tak

Stejně tak bych tento článek mohl i nazvat Vánoce v plavkách.






Lidé si tady často stěžují jaké to budou Vánoce bez sněhu, ale neuvědomují si, že je mohou oslavit i ve vedrech někde na pláži u moře. A takové jsem i několikrát s rodinou zažil. Pronajali jsme si na pár týdnů domek uprostřed banánové plantáže pár kroků od moře a to nám nebránilo si ty Vánoce taky krásně užívat. Jen místo smrčku nebo borovičky se nad námi tyčila palma.

Přes den jsme se šli do moře vykoupat, vyhřát se na sluníčku a potom, jak se setmělo, se pustili do štědrovečerní večeře... jako v Čechách. Bramborový salát nebyl problém, jen na místo kapra ryby z moře. A o něco sladkého jsme se taky neochudili. Nebylo to sice vánoční cukroví, jak je známe, ale už jste někdy ochutnali banán osmažený na másle? Lahůdka. A potřebovali jsme jen pár kroků a měli jsme jich přímo z banánovníku kolik se nám zachtělo. Byly v ceně nájmu. A sladké jako karamel.

A podobně tomu bylo i s vánoční náladou. Na místo hvězdiček na vánočním stromku, pak stačilo jen vzhlédnout. Zářilo jich tisíce na temné obloze. A k tomu šplouchání vln a dobré červené víno.

Nakonec to ani není nic zvláštního a třeba i někteří z vás právě teď slaví ty vánoční svátky někde na jihu v daleké krajině.

Fotky vám bohužel nemohu ukázat. Ty má ex a nechce mi je nejen dát, ale ani zkopírovat.

Hezké Vánoční svátky vám všem.

-

Fotografky v akci

23. prosince 2012 v 20:05 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.


.


.




Holky prostě milují focení a jejich foťáček je často jejich větší láska než chlap.

Lásku prokazují tím, že jim dávají jména.

Tak se přiznejte, jak se jmenuje ten váš miláček?

.

Japonek není nikdy málo

23. prosince 2012 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO



.




Asi se začnu učit japonsky. :D

-

Dlouho tu nebyla Japonka

22. prosince 2012 v 19:37 | pavel |  DOKU-FOTO





Upřímně řečeno, na nich mne nejvíc fascinují jejich vlasy.

Nevím, jestli to je tím, že používájí kvalitní shampoo, ale mají krásný až namodralý svit.

Jo, jsem zatíženej u žen na vlasy. :D

.

Ještě nevíte jaký dárek pro muže?

22. prosince 2012 v 16:06 | pavel |  Novinky





Určitě by byl v nich sexy, co myslíte?

.

Panoptikum Věcí veřejných

22. prosince 2012 v 10:00 | pavel |  Jen tak



.


.




Co na tom brifinku včera řekli, bylo jistě taky zajímavé, ale jediné co mne opravdu fascinovalo, byli oni v té sestavě.

Jen na ně pozorně pohleďte a řekněte sami. Panoptikum. Jako z cirkusu. A samozřejmě ten uprostřed kdo jiný, než sám pan ředitel... šátek v košili, hotovej frajer. Hotová nóblesa. Já vím, člověk nemá soudit lidi podle oblečení, nebo jako vypadají, ale stejně, i tak si člověk udělá o nich obrázek a většinou se ani tolik nemýlí.

Tihle lidé jsou jedni z našich představitelú. Vládnou nám. Jsou dokonce obrázek nás samých, protože jsme si je zvolili. A tak si říkam, jakže se na nás asi může dívat celý svět, pokud k nám někdo zabrousí a projeví o nás, Čechy a Morovany, zájem.

Je to ofocené z televize, takže ta kvalita fotek, podobně jako ta jejich, je mírně řečeno... mizerná.

.

V zajetí labutí

21. prosince 2012 v 15:30 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.


.




Hezký den v novém světě. :D

.

Pusinka Peake

21. prosince 2012 v 10:45 | pavel |  Jen tak

Sám se tomu divím, ale to tak. Když zavřu oči a otevřu mysl, tahle vidění mám od včera, vidím Karolínu, její pusinku. Je to taková pusinka a proto ji taky říkám pusinka Peake.

Včera jsem se při pohledu na ni docela bavil, když ji v televizi ukázali hned poté, co dostala od předsedy vlády a vlastně i od prezidenta ten výprask. Vypadala jako nafučená holčička. Potupa. Jako bohyně pomsty přímo hořela... a asi by stáčilo málo a mohli jsme v přímém přenosu vidět jak vraždí.

Ukázala se opravdu jako typická žena, uražená čest... někdy stačí když muž ženě pohaní šaty.

A pak už opravdu stačí jen malá jiskřička a žena dokáže vzplanout.






Ta její fotka, i když není ode mne, přesto stojí za to, abych vám ji ukázal.

.