Leden 2013

Zeman chce pro svoji dceru Kačenku ochranku

31. ledna 2013 v 15:00 | pavel |  Co dal den

To se dalo docela čekat, když je to první slečna. :D



.



Tady jako načinčaná princezna.




A tady ani nepůsobí jako jeho dcera, nýbrž jako jeho...





A ještě jednou... tentokrát jako celebrita. Všechny fotky z internetu.


Ani se nedivím, že tu ochranku potřebuje, ale na vině je její otec, protože ji tak zneužil k volbě.

A hlavně proto se samozřejmě může stát, že ji nějaký jeho odpůrce psychopat přepadne, nebo jí dá na ulici pár facek. Jiní otcové se většinou snaží své děti před veřejností a médiemi ochránit, ale to on v zápalu boje, za každou cenu stát se prezidentem, nějak zapomněl. Takže to celé je hlavně na něm a my tu její ochranku zaplatíme.

Co vy na to? Ale jen slušně.

.

.

Zámky lásky

31. ledna 2013 v 11:00 | pavel |  Názory





Docela by mne zajímalo kolik těch vztahů vytrvá aspoň rok.

.

UŽ VÁM DAL NĚKDO ZA DVACKU TISÍCOVKU?

30. ledna 2013 v 19:10 | pavel |  Co dal den

A navíc byla neplatná.



.




Někdy se vyplatí schovat si starý prachy, ale musíte čekat 100 let. :D

.

Za světlem do tmy

30. ledna 2013 v 11:00 | pavel |  Co dal den

V posledních knižních novinkách mne včera hned na prvním místě upoutal jeden knižní titul Stezka světla od člověka, kterého jsem několik let důvěrně znal. Byl guru mé ex manželky a právě u něho začala ta její odyssea, která skončila tak neblaze v té sektě. Byl to starý pán, zapálený do mystiky, který o sobě domnívall, že je znovuzrození Ježíše Krista a že jeho jediné poslání bude, co nejvíc lidí pro na svoji Cestu, jedině pravou, svést. A právě to byl on, komu ona jako prvnímu, podlehla. Věřil, že se může dobrat uvědomnění sama sebe jen nekonečnými meditacemi, které bych mohl přrovnat k maratonskému běhu, a že všechno by mělo být vynuceno vůli, jakoby ani nevěděl, že postačí se jen zklidnit a to podstatné se v nás pak projeví samo. Zkrátka a dobře, zcestná cesta.

Ale trochu jsem odbočil, protože jsem se tady chtěl více zabývat tím SVĚTLEM. Sami víte, že bez světla by nebylo života. Je to dar nad dary, jak se říká, od Boha, a proto je i to světlo v mnohých básních, nebo traktátech taková metafora dobra. A asi právě proto i to světlo mnozí lidé, podvodníci, tak rádi pro své ziskuchtivé účely zneužívají. Hovoří o světle a vedou nás do tmy. Například zrovna ta Diesana, která tu moji ženu po tom gurovi tak snadno do těch svých pastí polapila. A aby si přišla na rychlé dobré peníze, začala malovat... škoda že vám je tady nemohu ukázat... byly to jen barevné mazanice. Namalovala jich pro ty své ovečky stovky a ty jim pak za drahé peníze, spolu se svým posvěcením prodávala. Několik exemplářů má moje ex zcela jistě ještě doma a jeden dokonce koupila i pro dceru. Ta to však nechtěla. Jistě si dovedete představit, jak asi byla moje žena po tom jejím odmítnutí rozčarovaná, když si představovala jak ji tím "obrazem" potěší. .

Ale proč to tu rozvádím v souvislosti s tím světlem? Pokud se jí někdo ptal, kdo to maloval, tak Diesana odpovídala: "Bylo to světlo. Boží světlo". A proto ta jejich mastná cena. :D






Není lépe se krásně natáhnout na slunci?


Někteří gurové dokonce radí, a tady i jedna blogerka, dívejte se do Slunce.

Nedělejte to prosím... jedině čeho dosáhnete, příjdete o oči.

.

Můj medvídek

29. ledna 2013 v 18:31 | pavel |  Jen tak

Možná vás ani nenapadlo se nad tím pozastavit, že plyšoví medvídci jsou ženského pohlaví. Nemají penis. A proto se taky s tím svým, sametovým, tak rád často pomazlím. Jsem hetero a nedělá mi to tedy žádný problém.

Je také zajímavé, že ti plyšáci nejsou anorektičky, nejsou kost a kůže a proto jsou tak měkoučké a k mazlení jako stvořené. Mají i krásná bříška... snad se tu někdo neurazí. :D


Přesto mi ale nedalo, abych si nevygugoval, jestli opravdu není k mání méďa s penisem.




A světe, zboř se, on opravdu existuje.

-

Když na Karlově mostě pořádně mrzne...

29. ledna 2013 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO





... holky vypadají jako muslimky.

.

Jak dovedou ti naši kandidáti líbat?

28. ledna 2013 v 11:00 | pavel |  DOKU-FOTO

Je sice už po volbách, ale mne by to nedalo, abych se k tomu jejich líbání tady nevrátil.


Z totality známe například líbání Husáka s Brežněvem, nebo s Castrem, což bylo obvlášť nechutné. Taky i mnozí prezidenti a vůdci rádi líbali a ze všeho nejraději děti, protože to jako reklama vypadalo moc dobře. Například Hitler, nebo komunističtí pohlaváři, i když ti upřednostňvali spíš pionýrky a svazačky. V zájmu spravedlonosti i Masaryk často líbal malé děti, které mu matky s radosti podávaly. Ty fotky si můžete najít na internetu.

Podle mého asi hodně záleží kdo a jak líbá a z jaké strany vyjde ta iniciativa. Například Marta Kubišová tehdy v 68 roce jistě s radostí a chutí políbila Dubčeka a podobně to bylo teď nedávno, jak vidíme dole na fotce i s naším panem knížetem Schwarzenbergem. Tam ho ta slečna nad svačinkou asi tak rychle políbila, že se chudák ani nestihl ubránit.






Nezlobte se, ale jiný druh polibků jsem v sobotu viděl u Zemana, jak líbal svoji dceru. Přišlo mi to dost nevhodné. Líbá ji při každé příležitosti na kameru jako reklamu a prakticky z ní dělá prodejnou... dopovězte si to sami. Včechno to byl jen jeho úmysl a vypočítavost jako s Bohdalkou. Divím se že se k tomu propůjčila. Tak tady ty fotky máte. Jsou z internetu a ta s Karlem je z Reflexu.



.



Stojí za povšimnutí, že dcera líbá se zavřenýma očima.





Na jeho líbání si hned smlsla média. Například báseň od M.Jurů: Miloš vyhrál, jasná páka, dceři dal hned francouzáka.

A paní Bohdalová tu pochopitelně nesmí scházet. S ní to už skoro vypadá jako francouzák.

.

Změny a proměny.

27. ledna 2013 v 17:00 | pavel |  Co dal den

Jak všichni již víte, máme nového presidenta a lhal bych, kdybych tvrdil, že mne ta změna potěšila. Je to jako z deště pod okap.

Budeme mít nejen první dámu, ale i první slečnu, dceru Zemana. :D

A jelikož se už nechci víc tady k té ubohé volbě vyjadřovat, ukáži vám jinou změnu, tedy spíš proměnu.

Každopádně se vám asi bude líbit víc než kandidáti na prezidenta.





Rok 2011




Rok 2013

Doufám, že jste poznali, že je to tatáž osoba. Posouzení té její proměny nechám raději na vás. :D

.

Velkej Zemanův den

27. ledna 2013 v 10:00 | pavel |  Co dal den

Jelikož jsem věděl, jak ty volby dopadnou, nezůstal jsem u televize jako většina, ale vyšel si ven.

Byl bych hlupák, abych nevěděl, jaká je kultura většiny českého národa.





Řekl bych, že jsme u těch labutí měli rozhodně hezčí den.




Hodně mrzlo, ale myslím, že nám to nikomu nevadilo.





Nevím, jestli to bylo mrazem, nebo těmi volbami, ale Praha byla včera opravdu jak vymetená.

A co dodat? Máte prezidenta, jakého si zasloužíte. :D

-

Můj další normální den

26. ledna 2013 v 10:00 | pavel |  Co dal den

Byl jinej samozřejmě. A hlavně plnej změn, což je docela jasné. Nikdy přece dvakrát nevstoupíme do stejné řeky.

Probudil jsem se tentokrát už kolem osmé, protože jsem šel dřív spát. Důvod docela prozaickej. Dobelhal jsem se taky k oknu a co mám povídat, ten pohled ven, mne zrovna nepotěšil. Počasí, že by člověk dostal dvojnásobnou depresi. A tak jsem si dal aspoň kafe s kapkou mlíka. Pří něm jsem pak asi hodinu uvažoval co podniknout, protože jsem neměl žádné povinnosti ani žádnej plán.

Nakonec mne napadlo, že bych mohl protřídit pár dalších knih a odvézt je, což jsem taky udělal. Například od Prousta Hledání ztraceného času, protože jsem s jejich přečtěním už i tak kdysi ztratil času dost. Pro nezasvěcené je to 7 dílů v šesti knihách, ty dva poslední díly jsou společně v jedné, protože při jejich psaní, jak předpokládám, asi Prostovi už docházel dech. A pár dalších knih. Nebudu vám je sice všechny jmenovat, to by vás asi unavovalo, ale o dvouch na sebe přesto něco prásknu. Jedná se o Mág od Kerouace, kterého jsem našel ve své knihovně 4x a Svatyni od Faulknera 3x. Takovej jsem idiot, že si knihy kupuji a vůbec nemám ponětí, že je už mám.






V autobuse 106, jak jsem jel na metro Kačerov, po mně pak pokukovala jedna holka a trochu jsem znejistěl, jestli to není blogerka.

Jednu tady z okolí znám, jen nevím jak vypadá. A třeba se mi ozve.






V antikvariálu si ty knihy sice ten hodnej pán všechny vzal, ale srazil mi nakonec ceny. Na Prousta nejdřív řekl 300 a pak že přebal je potrhanej, to se přece při čtení stává, jen 250. Asi jsem je měl spíš někomu věnovat. Sami asi znáte ceny. Dnes už jen za jedinou knihu dáte 250. Nakonec mi nedalo, abych se ho nezeptal koho bude volit a on že prý nikoho, protože oba jsou stejný idioti a že je to všechno fraška a hlavně že ho nejvíc odradilo, co vyvádějí kvůli Schwarzenbergovi ti studenti. Tak to jsem měl ještě kliku že jsem neměl na klopě tu jeho placku.






Abych se uklidnil, šel jsem se projít na svůj milovanej Karlův most.

Bylo tam dost prázdno a nakonec jsem asi tak v polovině zjistil proč. Hrozně od Vltavy fokoukalo a ukrutně mrzlo.

Takže jsem nasedl na Malostranské na metro a jel domů.






Tahle dívka se mi líbila, jak si prohlíží toho bezdomovce.

Doma mne pak zarmoutily dvě moje nejoblíbenější kamarádky Jitka a Lenka.

Sice nevolily nikoho, snad si to se mnou nechtěly rozházet, ale jejich dva hlasy mi mohly Karla přece podpořit.

Holky, moc se na vás budu zlobit, jestli kvůli vám nevyhraje.

.

A víte kdo tam nahoře sedí?

25. ledna 2013 v 11:00 | pavel |  Jen tak

Náš pan prezident, který chce emigrovat.



.




Tedy by emigroval, pokud vyhraje Karel Schwarzenberg volby, jak prohlásil včera.

A tak si říkam, jestli to není od Klause pro Zemana medvědí služba? :D

.

Můj normální pražskej den

24. ledna 2013 v 17:09 | pavel |  Co dal den

Probudil jsem se až kolem jedenácté, protože jsme si včera povídali, já s moji milou, až dlouho po půlnoci. Nevysvětlujte si to jinak než jak je to míněno. Pak jsem se tedy z postele vyhrabal a první moje cesta vedla k oknu, abych se podíval jak je venku. Tam bobovaly děti z místní školky.






Ten pohled na ně, i přes to mlhavé mrazivé počasí, mi docela dodal odvahu, abych se taky vypravil ven. A to do antikvariátu. Můj byt je totiž doslova přecpanej knihami, opravdu tisíce, které tady najdete všude, a k mnoha, jak jsem už dávno usoudil, se už asi nikdy nevrátím, a proto musí z mého bytu zmizet, aby se jimi mohli potěšit i ostatní.






První moje zastávka byl antikvariát ve Spálence, ale fotku z ní nemám a tak tu máte Pařížskou.

V té Spálence mi jich vzali jen pár, jsou vybíraví, nebo už je měli na skladě a tak jsem tramvají zajel do Růžové ulice, kde si vzali ten zbytek. Ten pán, majitel antikvariátu, když mi pak vypisoval adresu z občanky, když zjistil kdo jsem a kde bydlím, mi řekl že mne zná, i když sice jen podle mých knih. Tak jsem nevěděl jestli se mám radovat, nebo smutnit, protože pokud by někdo nosil moje knihy do antikvarátu, nebyla by to pro mne zrovna dobrá vizitka. Ale naštěstí ty moje knihy tam neměl, ale jeho žena prý dělá z kamenů šperky a proto moje knihy má doma. Dále prý jeho přítel vystavoval své sochy v parku v Bochumi, kde jinak bydlím, a tak jsme nakonec i našli našeho společného známého, ředitele místní galerie. Svět je prostě malej.






V metru, jezdím céčkem, jsem pak pochválil krásnou holku, která seděla naproti. Hádejte za co? Měla placku s Karlem.

A co jsme si povídali, nechám si pro sebe. :D






Po cestě domů jsem si pak nakoupil v Penny housky, houskovej knedlík, brokoli, máslo a co ještě... už ani nevím a před domem jsem narazil na sousedku z mého poschodí, kterou jsem naposledy viděl asi tak před rokem. Od ní jsem se dozvěděl, že žije už sama jen s králíkem, který má malé uši a musí mu pokaždé utírat prdel. Muž jí zemřel před dvěma roky. Ztratila taky syna na emboli a dokonce před jejím očima umřel, když vystoupila z autobusu a viděla ho jak leží uprostřed čumilů na ulici. Pomoc přišla moc pozdě. Abych jí ty novinky oplatil, tak jsem ji zase řekl já, že jsem rozvedenej. Ona nato, prý jestli mne žena opustila kvůli chlapovi, já že ne, že v tom byla ta sekta a tak jsme ještě dobrou půlhodinku na té chodbě měli další námět, ale ten už skoro všichni znáte.






Venku bobují děti dál, já si ohřál oběd, protože jsem ani nesnídal a tady vám právě podávám tu zprávu co mi ten den dal.

I když ještě dnešní den zdaleka nekončí, tak uvidíme.

A jak jste prožili den vy?

.

Praha v mrazivém oparu

24. ledna 2013 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO


Taky jedna ze změn... Václavák trochu jinak a působí dokonce i poeticky. Jinak je tu častěji smog bez mrazu. :D




.


.




Ta prostřední jsou Příkopy.

Docela opuštěné ulice. Ani ti turisté nebyli moc vidět.

.

Už i proto bych volil Karla

23. ledna 2013 v 14:00 | pavel |  Jen tak





Spřízněná duše. Už tím je mi sympatickej. :D

(Fotka je převzatá z tisku a může to být fotomontáž.)

.

Goriláček mi stál modelem

22. ledna 2013 v 20:47 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.


.




Aspoň to tak vypadalo, jako by mi stál modelkem.

.

2 minuty na záchod

22. ledna 2013 v 15:30 | pavel |  Jen tak
Jen dvě minuty na záchod? Čínští dělníci se vzbouřili
22. 1. 2013 14:44, autor: ketaktualizováno 22. 1. 2013 14:45
Peking - Tisíc čínských dělníků se vzbouřilo proti pauze na záchod. Ta smí trvat pouhé dvě minuty a za dva pozdní příchody jsou navíc zaměstnanci propuštěni. Půldruhého dne proto drželi čínské a japonské manažery podniku jako rukojmí. Situaci vyřešilo až 300 přivolaných policistů. Zaměstnancům se nelíbí, že mají nárok jen na dvouminutovou přestávku a za dva pozdní příchody jsou propuštěni.
zdroj: ISIFA
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Stovky dělníků firmy Shanghai Shinmei Electric Company zajalo deset japonských a osm čínských manažerů a věznilo je v tovární budově v Šanghaji od pátečního dopoledne až do sobotních 23:50 místního času. Vedení továrny bylo nakonec propuštěno bez újmy.
_

Ty dvě minuty na záchod mi stojí za malou úvahu - Jak se dokáže změnit komunistický stát. On se vlastně ani ten komunismus v Číně tolik nezměnil, protože to byl totalitní stát a také řídil všechno, tedy i ten záchod. Jediná změna je tady ta, že se dokázali ti lidé proti vrchnosti vzbouřit.

Asi tady všichni mi dáte za pravdu, že ty dvě minuty na záchod opravdu popírají základní lidská práva. A to ještě když nejde jen o čůrání, ale třeba když je větší potřeba. To už by bylo lepší to pustit do kalhot, než riskovat propuštění z práce. No ne?

Navíc takové krásné posezení je pro některé z nás zlatým hřebem dne. Můžeme si tam přečíst poslední zprávy z domova i ze světa, relaxovat, taky nás tam napadají ty nejdůležitější nápady a rozhodnutí života. A kdo by se toho tak snadno chtěl vzdát? K tomu potřebujeme i neomezený čas. A proto bychom měli všemi prostředky za tahle naše svatá práva i tady, ve školách, nebo v rámci rodiny, tvrdě bojovat.

Tak jak se na to díváte i vy?

Nezapomeňte se podívat i na předešlý článek - http://kreperat.blog.cz/1301/gorily

-

Gorily

22. ledna 2013 v 10:00 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.


.


.




Fotky jsou přes zamlžené sklo, takže ta kvalita...

.

Můj nejkrásnější dárek

21. ledna 2013 v 10:00 | pavel |  Co dal den


Nevím jestli mám o tom tady psát, aby to nevyznělo jako samochvála, ale budiž, stejně mne tu všichni znáte ve zlém i v dobrém, tedy i jaké mám špatnosti například. V sobotu na burze kamenů mne totiž jedna žena obdarovala dárkem, který měl pro mne cenu větší než nějaký drahokam. Upozornil mi na ni můj kamarád.

Ta žena měla v podpaží moji knihu Skrytá moc drahých kamenů a když přišla k nám blíž, můj kamarád ji oslovil "Tady máte osobně autora." Byla trochu zmatená, nevěděla v první chvíli o co jde, "Kde jakého, co myslíte, jakého autora?" A kamarád ukázal pochopitelně na mne. :D

Řekla mi tedy o podpis, ale o to nešlo, těch autogramů jsem už rozdal víc. Podstatné pro mne bylo, když jsem vzal knihu do ruky a otevřel, že to byl pořádnej salát s mnoha záložkami a na téměř každé stránce jejím písmem i její poznámky. To asi potěší každého autora, když si tu jeho knihu člověk nejen jednou přečte, ale když se jí opravdu pozorně věnuje a zabývá.

Takže to byl ten dárek, který jsem od paní Renee dostal.






Možná škoda, že jsem ten její salát nevyfotil.

Jinak nemám rád, když někdo takhle zachází s knihami, ale tohle byla výjimka, ne? :D

.

Sobotní burza kamenů

20. ledna 2013 v 11:00 | pavel |  Co dal den


Fotky, které jsem vám z burzy slíbil jsou nic moc, protože tam bylo pro můj foťák špatné světlo, ale slíbil jsem to, tak je tu máte. Byla v základní škole a tak jsem si i oživil ty stresy a radosti, které jsem tam kdysi měl. Potkal jsem tam hlavně plno kamarádů a to bylo pro mne, a snad i pro ně, podstatné. :D



-



To byl můj stůl jen s několika kameny a hlídala mi je moje kamarádka Zuzka Michnová a trochu se nudila.

Možná ji někdo znáte jako zpěvačku ze skupiny Marsyas. Všichni stárneme.



.



Prodal jsem například tento kámen a nejdřív jsem si ho ofotil. Kolik byste za něj dali?

Je to millerit z Kladna, který jsem kdysi sám našel. 1000 korun.

Sbírejte kameny a budete bohatí jako já. :D





Takže nezavrhujte kameny. Léčí a maximálně vám i vyléčí vaši práznou peněženku. :D

.

Z pražského zoo

19. ledna 2013 v 20:54 | pavel |  DOKU-FOTO



.


.



Tady se na mne hnal, ale naštěstí tam bylo sklo.





A modrej ptáček nakonec.

.