Můj soused Fibich

14. března 2015 v 11:42 | pavel |  FOTO

Mám štěstí, že mám tady v Praze docela zajímavé sousedy. Jednu zeď mám společnou s tchánem někdejšího primátora Svobody a toho občs i potkávám a jezdím s nám ve výtahu a mohu s ním podiskutovat o politice... a naproti byt pravnuka skladatele Fibicha. S tím jsem kamarádil a bohužel před měsícem ve věku sedmdesáti let zemřel. Jeho byt se teď v týdnu likvidoval a mohl jsem pozorovat jak je žalostné, když člověk zemře a všechno jde kromě pár památkových věcí do popelnice. To působí jako druhá smrt člověka... všechny věci s ním spojené zanikají spolu s ním.

Ten byt zdědil jeho vnuk a jelikož obrazy ještě zůstaly na zdi, měl jsem možnost je fotografovat. Na tomto obraze je skladatel ve věku jedenácti let a je zajímavé, jak se ty geny i po tolika generacích drží. Ta podoba prapravnuka mluví za vše...
.


.



Posmrtná maska skladatele.

.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 14. března 2015 v 12:22 | Reagovat

Tak stejné pocity jsem měla před nějakým rokem, kdy nám zavřeli souseda do vězení.A jelikož mu vzrůstal dluh na bytě, musel se byt vyklidit, aby se mohl dát novým nájemníkům. Vše šlo do kontajnéru. Soused byl špinavý, smradlavý, často opilý do bezvědomí, doma měl psa a kočku, oba vyhladovělí už za jeho života. V tu chvíli si člověk uvědomí, že materiální věci jsou pomíjivé. Psala jsem o tom tenkrát na blogu.

2 Jarka Jarka | Web | 14. března 2015 v 12:44 | Reagovat

Nedivím se, že věci osobní potřeby skončí v kontejneru, ale ostatní, jako jsou knihy, obrazy a co já vím, co všechno takový člověk má doma, mají třeba historickou a v každém případě citovou hodnotu, pro pozůstalou rodinu. Věří, že vše po starém pánovi v popelnici neskončilo...

3 pavel pavel | Web | 14. března 2015 v 12:52 | Reagovat

[2]: Všechno jistě ne, ale nábytek, šatstvo a věci pro domácnost ano.

4 Gabi Gabi | E-mail | 14. března 2015 v 14:53 | Reagovat

Tá podoba je naozaj aj po toľkých generáciach úžasná. Vraví sa, že podobu dedíme hlavne po starých, ba až prastarých rodičov, Teda ob -dve generácie. To vravela moja mama o mojom synovi, ktorého podobu sme v nikom žijúcom nevideli, že je po mojom prastarom otcovi, jej dedovi. Nikto žijúci okrem nej ho nepoznal.
Smiala som sa, že nemusí mi robiť alibi, jeho otec je istý. :-D
Ja sa s pozostalosťou po milovaných neviem rozlúčiť. Ani čo sa týka nábytku. Rada sa dotýkam veci na ktorých sú stopy dotyku mojich predkov a blízkych ľudí, až kým sa úplne nerozsypu. V tomto som strašne sentimentálna. :-)

5 pavel pavel | Web | 14. března 2015 v 18:32 | Reagovat

[4]: Je zajímavé, že se podoba i s věkem mění. Dřív jsem byl prý víc po mamince a teď v sobě víc vidím otce.

6 Lydie Lydie | 14. března 2015 v 20:11 | Reagovat

Před dvěma roky jsme vyklízeli byt po tetě...něco si rozebrali ostatní příbuzní, něco na charitu.....
Knihy jsme si vzali domů - nyní jednu místnost v bytě necháváme vnukovi a mám šílený problém, kam ty knihy dát....

7 pavel pavel | Web | 14. března 2015 v 20:16 | Reagovat

[6]: Stejný problém s knihami mám i já a antikvariáty jsou vybíravé.

8 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 14. března 2015 v 20:27 | Reagovat

Hmm docela fešný vnuk. Závidím ti souseda :D

9 pavel pavel | Web | 14. března 2015 v 20:33 | Reagovat

[8]: Když jsem se ho ptal jestli se tam bude stěhovat s nějakou milou, odpověděl že holky od něho utíkají. Třeba bych toi ho mohl dohodit. :-D

10 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 14. března 2015 v 21:00 | Reagovat

[9]: Tak utíkají. Jestlipak nevíš proč? Jéstli on za nima neběhá s rákoskou :-D v Praze je těch úchyláčků dost. Každopádně já milého mám a navíc pan vnuk bydlí v Praze předpokládám když jste sousedi :D já jsem z Jížní Moravy.

11 Gabi Gabi | E-mail | 15. března 2015 v 10:32 | Reagovat

[5]: Presne ako môj mladší syn. Hádam do 16 r, bol "po mne" Trápila som sa, že s takým noštekom po mame to nebude pekný chlap. :-D V priebehu 4 rokov mu narástol raťafak po otcovi ... :-D Mne sa muži s veľkými nosmi páčia

[6]: Knihy ktoré som zdedila po svokre, mám uložené v krabiciach v pivnici. Tie jej, plus tie moje - celkom slušná knižnica z nich môže byť. Tak sa chystám, že na vidieku, kde sa chystám si "užívať" starobu,zriadim knižnicu, kde aj iných pozvem. Myslíte, že bude záujem ešte si v knihách zalistovať v ére internetu? Ja osobne potrebujem k oddychu knihu. Potrebujem otáčať papier a potom iba svetlo zhasnúť. Na nete, ani na čítačke, knihu nedokážem pozorne čítať. Kníh sa nedokážem vzdať. Ani tých už poškodených a deťmi pomaľovaných. Doslova milujem také, kde na okrajoch nachádzam poznámky, alebo podškrtnuté riadky, zdôrazňujúce zaujímavú myšlienku. Takže dávam prednosť knihám z antikvariátu, pred novými. :-D

[7]: Tak, Pavol, knihy nepáliť! Počkaj až zostarnem a knižnicu budem zakladať, za prijateľnú cenu ( málo nad nulou :-D )odkúpim! ;-)

12 pavel pavel | Web | 15. března 2015 v 10:48 | Reagovat

[11]:  Pálit knihu mi ani ve snu nenapadne, jen vyřazuji ke kterým se už nevrátím a skladuji je jako ty ve sklepě.

13 Eva Eva | 15. března 2015 v 14:58 | Reagovat

[7]: Někdo daruje nepotřebné knihy krajanským spolkům v zahraničí.

14 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 19. března 2015 v 5:14 | Reagovat

Ten obraz je parádní :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama