Duben 2015

Může to být taky nemožná žena?

30. dubna 2015 v 14:50 | pavel |  Co dal den

Až na to, že jsdem si hnul se zády, skřípl se mi tam nerv, nebo nevím jak to mám říct, hezky jsem si ten den u dcery užil. Dopolendne dobrovolně pracovala ve školní knihovně a tak jsem si nejdřív zajel do centra Krefeldu s udělal pár fotek.Ty vám ukáži příště až je trochu upravím. Abych nadpis uvedl na pravou míru, moje dcera není nemožná, ba naopak, ale moje ex, která mi tady i po třech letech od rozvodu stále chodí na blog, přestože jí poradila ať se na to konečně vykašle. Zbytečně se tady tím, co tu občas čte, rozrušuje. Taky nevím co tam v té sektě celé dny dělá a je mi to docela jedno.

Mimochodem od svých známých jsem se tady v Bochumi doslechl, že nás syn už v té sektě není, je někde v Dortmundu, ale zatím jsem ho neviděl, ani se ke mně nepřihlásil. A dcera mi to i povrdila. Jsem rád, že se aspoň on se od té sekty aspoň částečně osvobodil, pracuje a žije normálním životem... i když pod vlivem té "svaté" matky asi stále bude.

Fotky dcery a jejích dětí vám neukáži, protože jsem jí už před časem slíbil, že je sem nedám, moje ex by to jistě na mne stejně hned i práskla, ale ty fotky z Krefeldu tedy příště.



.


.



Fotky z "mé" náhorní plošiny. Pokázeli tam hodně stromů a ani nevím proč. Možná po té loňské vichřici?

Tady prší a tak aspoň vám v Čechách a na Slovensku přeji hezký den.

.

Odpoledne se Stefanem

29. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Co dal den

Nemám jen kamarádky, jak si možná myslíte, ale i kamarády a jeden z nich je můj dobrej kamarád a přítel Stefan. Je Švéd, muzikant, ale žije víc v v Bochumu, protože tam má přítelkyni.... a tak jsem se byl za ním, když teď neprodávám, podívat, navštívit ho. Bydlí nedaleko městského parku v tomto krásném domě v podkroví. Jsou tam ještě staré dřevěné schody, které taky vidíte na další fotce. V bytě mají tak trochu umělecký bordel, ale o to víc je tam příjemně. Vypili jsem kafe, pak mi přehrál na počítači svoji novo skladbu a šli jsem se projít parkem. Ta "moje" magnolie je už z větší části bohužel odkvetlá.



.


.


.


.


.


.


.


.


.




Dnes jedu konečně za dcerou a tak mi můžete popřát hezké počasí.

.


Proč jsou ty ženy uťáplý

28. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Jen tak

Tedy nemožné a nejsou to jen muslimky. Když prodávám, mám čas pozorovat lidi na ulici a proto mi taky neujde jak se muslimky chovají na ulici pokud jdou se svými manžely. Buď jdou až za nužem, nebo aspoň o půl kroku zpátky (většinou za ruce s dětmi) a on vpředu kráčí jako král. A pak už je opravdu vzácnost aby muž držel svoji ženu za ruku. To by pak před ostaními muži asi ztratil tvář.



.



Ale jak jsem už předeslal, nejsou to jen muslimky, které mají malé sebevědomí a jsou ochotny se nechat od svých mužů komandovat a nedovedou se jim vzepřít. Často si říkám, že to asi mají v genech, nechat se mužům podvolovat a snažit se jim ve všem zavděčit. Často od nich například slýchám "Muž mne nikjam nevezme...", ale jsou nějaká věc, aby je manžel někam vzal? Jsou přece svobodné bytosti a mohou přece jít kam se jim zachce a ani se nemusí dovolovat jako malé děti "mohu tam? pustíš mne?" Jsou prostě sami proti sobě a většinou dostanou rozum až po ltrech když je ten muž zradí. Samozřemě nejste takové všechny, ale některé.



.


.



Tahle bude určitě emancipovaná a poslouchají ji i její psi.

.

Kdyby aspoň to světlo...

27. dubna 2015 v 11:50 | pavel |  Jen tak

Zastavili jsme se v jednom malém americkém novogotickém univerzitním městečku, já šel něco málo nakoupit k jídlu a moje žena si mezi tím odskočila k Číňanovi (do restaurace) na záchod. Ale v tom jsem se probudil, byl to sen, šest hodin ráno, žena žádná, jídlo žádné a ani ta lednice, kterou tady v Německu taky nemám. V Německu otvírají obchody (kousek ode mne Penny) až v osm hodin, tak jsem si udělal kafe a čekal až otevřou abych si koupil aspoň pečivo.




Dnes jsem doma, takže vám aspoň ukáži pár fotek z ulice. Kurdky.



.


.



Jsou to jen takové momentky.





Nejezte před spaním čokoládu. Třeští mi hlava.

.

Deštivá sobota s chřestem

26. dubna 2015 v 12:45 | pavel |  Co dal den

Celé dva týdny jsem měl dobré počasí (až občas na tu zimu), ale zrovna poslední den se dalo do deště. Pán Bůh mne asi potrestal, protože jsem ho moc nechválil. Zašel jsem tedy ráno místo prodávání na trh a jako obvykle zjara, tam byl vidět skoro jen samý chřest, protože Němeci ho prostě milují. Potom jsem se podíval do kostela aspoń za ty dva týdny poděkovat a jak jsem mohl čekat, i tak pršelo celý den (nemůžeme na něm všechno chtít hned) a jako jeho výsměch až navečečer se ukázalo sluníčko.



.


.


.


.


.


.


.



Jelikož byl fotbal, Dortmund proti Frankfurtu, bylo město plné policajtů.



.



Další "žena", ale ta nemá tak hezké nohy.



.


.




Něco málo jsem přesto prodal a večer domů.

.

Turecká nevěsta

25. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Co dal den

Vždyť víte jak rád fotím nevěsty v Praze a včera se mi taky poštěstilo jednu vidět. Fotky jsou hrozné, protože jsem nemohl od stolu a pletli se mi do záběru lidi. Nejdřív se nevěsta nechala namalovat v Douglasu a pak šli nejspíš na radnici. Turci mají zálibu v kýči a podle toho taky tak šaty vapadají. Jako papírová penenka ze střelnice z pouti. Muži mají zase lesklé obleky.



.


.


.


.



Ten magor tam včera asi hodinu postával zase.



.



Jedna moje zákaznice.

Včera jsem docela zajímavý den. Buď byly ty holky (ženy) tím počasím dobře naložené, nebo nevím jak si mám vysvětlit, ale každá druhá mi nechala víc peněz než to stálo... jednu nebo dvě eura. Vyloženě mi ty peníze vnucovaly. Muži naopak smlouvají.

.

Když někomu ulítnou včely

24. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Co dal den

Mohl se článek taky jmenovat Vyhlížení Godota.

Toho muže znám už několik let (a se mnou Dortmunďané) a chová se stále stejně. Přiběhne, postavoí se doprostřed ulice a půl hodiny ze všech stran někoho vyhlíží. Poprvé, když jsem ho neznal, přišel jsem k němu a ptal se ho jestli nechce nějak moct, jestli se neztratil někam cestu... a utekl bez odpovědi pár kroků ode mne a vyhlížel dál. Nejspíš v dětství něko ztratil a zanechalo to v něm psychické následky. Nebo se sám ztratil.



.


.



Takových bláznů je tu víc jako asi v každém městě.




Tenhle muž zase denně vede po pěší zóně kolo a řve na lidi aby se dali k Svědům Jehova.




Protiklad mu dělá tahle černoška s tabulí Ježíš vás vysvobodí.

Dřív ji nosila jedna hodně stará paní a ta už zemřela, takže se s Kristem snad už opravdu setkala.




A nakonec taky máte ještě jednoho.





Vidíte těch lidí v jejich pozadí? Kdyby u mne každý koupil tak jsem milionář.

.

Mrazivá středa

23. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Co dal den

A to si moc nevymýšlím. Ten skok teplot byl prudký a docela jsem vymrzl. Mráz sice nebyl, ale v autě, jak jsem jel do Dortmundu, ukazoval teploměr jen 4 stupně a ten mrazivý vítr to pak ještě zhoršil. Myslel jsem že to tam celý den ani nevydržím a hlavně mi mrzly nohy, protože dlažba byla po zimě stále prochladlá. Ale vyplatilo si mi tam zůstat, protože jsem nakonec vydělal 3x víc než den předtím. Ti lidé jsou opravdu nevyzpytatelní.




Některým ženám ani ta zima tolik nevadila a jistě si domyslíte proč.



.



Možná ani tomu žebrákovi zima nevadila. Ti jsou zvyklí sedět na studené zemi.




Ani téhle "ženě" asi zima nevadila, protože šla na lehko. Ten muž v ženských šatech je tu pověstný.




Protiklady.

Dnes už má být tepleji.

.

Horké úterý

22. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Co dal den

Včera byl krásný den, ale podle toho jaké mám zkušenosti, nemohl jsem čekat moc dobrý výdělek. Lidé tou náhlou změnou počasí, perným sluníkem, byli natolik iritovaní, jeden chlap mi hned ráno dokonce skočil pod auto (nepřejel jsem ho), byli nekoncentovaní a tak ani neměli moc zájem se u mne zastavit. Lámat přes koleno jsem to nechtěl, vyrovnal jsem se s tím, že to valné nebude a tak jsem si taky užíval sluníčka a zákazníkům jsem se moc nevěnoval. Zastavil se u mne Petr se svojí tureckou přítelkyní a tak jsme si aspoň mohli víc popovídat.



.



Zastavila se u mne i Mona a podržela mi tenhle krásný velký krystal záhnědy proti slunci.

Má krásnou zlatou barvu. Chtěl jsem ho prodat, ale nechám si ho. Přijít o něj, urvalo by mi to srdce.




Ani s těmito holkami jsem se nenudil. Měly krásný pusinky a že prý jsou ostýchavý. Věřili byste jim?





Přeji vám hezký den.

.

Zasloužená neděle

21. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Co dal den

Od slova nedělet, jak všichni víme a opravdu jsem si ji zasloužil, protože v týdnu včetně soboty pracuji od osmi do osmi plus ještě cesta autem domů. Mám práci sice jako zálibu, rád to dělám, ale přeci jen to člověka unaví. Tedy v neděli jsem si pospal do desíti, šel se vysprchovat k sousedce, potom si psal chvíli s M. trochu poklidil byt a vyjel si na kole ven... do té mé milované náhorní plošiny a nakonec do Gilsenkirchenu do městské zahrady. A tam nebyl nikdo jiný než samí Turci. Jediné vysvětlení, co mne napadlo, bylo to, že Turci jsou družnější než Němci a tak se tam všichni scházejí vespolek a autem nikam dál, jako německé rodiny, nejezdí.




Nevím proč, ale na té náhorní plošině pokáceli hodně stromů.



.


.


.



Jaro tu bylo asi zase dřív, protože magnolie už jsem většinou odkvetlé.



.


.


.


.


.


.


.



Mám těch květin víc, ale to by dnes mohlo stačit.

Přeji vám krásný pracovní týden a můžete ho popřát i mně.

.

Ženy jsou moji andělé

19. dubna 2015 v 16:17 | pavel |  Jen tak

Samozřejmě ne všechny, ale jen ty moje ženy jsou andělé, které mne ochraňují a o mne pečují. A snažím se jim to vracet aspoň pozorností, rád je vyslechnu, když nemohu jinak. Mona chodí ke mně ke stolu každý den, přinese mi vždycky i něco dobrého k jídlu, přestože jí to zakazuji a sousedka mi sama od sebe nabídla, že se mohu u ní osprchovat, když nemám kvůli pozastavení plynu v bytě teplou vodu. No nejsou to andělé?




Jeden jiný anděl, který by rád zachraňoval naše duše, včera chodil po ulici.

"Kdo věří na Ježíše a jeho pojme do svého srdce, obdrží věčný život."




Tohle byli taky takové andělíčci.




Tahle fotka je bohužel nepovedená, ale jak můžete vidět, včera večer kolem mne přešel anděl i se svatozáří.





Včera bylo na peší zóně pěkně narváno a tak jsem měl i dobré obchody.




Koupelna mojí sousedky.

Dneska mám konečně volný den a tak jsem se konečně dal i do úklidu bytu do zimě (tohle mi ty moji andělé nenabídli, ale nechci je zneužívat) a za chvíli si vyjedu na kole někam do přírody. Je tu krásné počasí a dokonce v úterý se má teplota vyšplhat až na 25 stupňů.

Abych nezapomněl, můj nejmilejší andílek je moje M., se kterou si aspoň mohu díky internetu denně psát.

.

V Dortmundu je vždycky co vidět

18. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Co dal den




Já tedy neraději vidím své zákaznice.



.



Pěknej páreček a jak je vidět, našli se, hodí se k sobě a milují se.




Černí výrosci se baví žebrákem.



.



Často na pěší zónu přijedou policajti, že někdo kradl v obchodě.





A jako tečka západ slunce.

Přeji vám hezký víkend, ale já zítra pracuji.

.

Jako pes na řetězu...

17. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Co dal den

... ale ani mi to tolik nevadí. Známí a kamarádi si ke mně najdou cestu a lidi tu mám po celý den před sebou jako na běžícím pásu, takže se nenudím. Ten řetěz myslím proto, že všechny fotky tu tento týden budou jen z jednoho místa od stolu. Snad vám to taky nebude vadit. Hned ráno kolem přešel jeden opilec, který si nesl hned dvě láhve piva na kocovinu a zákazníci, jako ty tyhle dvě (tentokrát německé) holky, se pak ke mně pomalu začali trousit. Celý den od rána do večera je to trochu únavné, ale když přijdou lidi a chtějí si se mnou popovídat, jde to ve zdraví přežít.



.


.


.



Je tu hodně tureckých Kurdů v krojích a jsou to vlastně takoví cikáni.





Jak už jsem napsal, přicházím domů až po deváté, tak se omlouvám, že vám nestíhám oplácet komentáře.

Ale za vaše komentáře jsem vděčný a k vám na blog se aspoň podívám.

.

Muslimky a muslimky...

15. dubna 2015 v 22:39 | pavel |  Jen tak

... takový je mezi nimi rozdíl.

Ono je to vlastně podobné i u křesťanů. Někdo to myslí s Bohem vážně a jiný je prostě jen pokřtěný.



.


.


.




Tahle veselá holka, se kterou jsem si povídal, je taky Turkyně muslimka.

.

Moje černá kamarádka

15. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Co dal den

Včera bylo opravdu krásně a prodávání za takového počasí mne opravdu baví, zejména když u mne nakupují hezké holky. I Mona se u me zastavuje každý den a tak se ani nenudím. Seznámil jsem se i s tohle černou holkou, která miluje kameny a přes den mne taky párkrát navštíví. Narodila se v Angole, ale od čtyřech let už žije tady. Shodou okolností bývalý muž Mony je taky původem odtamud a tak jsem je nakonec spolu seznámil. A jak to vypadá, ani se mi už do Prahy nechce. Jo, dělám si legraci. M. to přece nemohu udělat, abych se nevrátil. A Praze by bylo po mně taky smutno.



.


.




Ještě vám ukáži hezkou Japonku.

.

Tak už zase z Německa...

13. dubna 2015 v 21:55 | pavel |  Co dal den
... a zase mne tam čekalo "překvapení".

Někdo se mi zase přes zimu vloupal do obou sklepů (loni se mi vloupali do bytu, jak někteří z vás víte) a aby to nebylo málo, odpojili mi plyn, přestože ho stále platím. Rozhodli se totiž vyměňovat "hodiny" na plyn a nenamáhali se mi o tom napsat, přestože jsem pražskou adresu nechal u sousedky. Na plynu sice nevařím, ale neteče mi teplá voda, takže se musím sprchovat v ledové a plyn mi prý zapojí až za dva týdny. Jen se mi smějte. Mám tohle vůbec zapotřebí a nebylo mi lépe v mojí zlaté Praze?




Ta moje náhorní plošina je stále krásná a tak jsem si hned vyjel na kole.

Ale aspoň němečtí přátelé mne nezklamali a zůstali mi aspoň ti věrni. Od pondělí zase prodávám a počasí je krásné. Zákazníci, které jsem dlouho neviděl na mne taky nezapomněli, Mona, moje kamarádka, mi nosí sladkosti a lidé kupují... takže si zase nemám na co moc stěžovat.



.


.




Tohle mi kvete před oknem.

.

Poslední večeře před odjezdem

10. dubna 2015 v 8:26 | pavel |  Co dal den

Konečně se opět ukázalo sluníčko a tedy krásný den. Dopřáli jsme si s M. procházku kolem Hostivařské přehrady a pak jsme zajeli ke mně domů, kde jsme si nakonec společně uvařili poslední večeři. Navečer musela M. domů za dětmi, tak jsem ji šel vyprovodit a jak jsem tak stál v metru, napadlo mi, že bych se měl ještě naposled projít k Vltavě a kam jinam než na náplavku. Trochu je to mučení, že musím z Prahy ven, ale práce volá.



.


.




Na náplavce jsem se seznámil s Janou a Terkou, veselýma holkama, a tak to byla i příjemná tečka v Praze.

Nejedu taky na konec světa a brzy jsem zase zpátky.

.

Poslední dny v Praze

9. dubna 2015 v 8:00 | pavel |  Co dal den

Někdy by se mi líbilo kdybych se mohl rozkrájet a všechno stihnout. Škoda, že si Prahu nemohu vzít sebou do Německa jako zákusek, prostě si ji zabalit sebou do kapsy. Jistě to znáte, schovat si nějakou dobrotu na horší časy... ale bohužel to jde jen u té sladkosti. V úterý jsem se aspoň naposled prošel po Praze s M., včera s Jitkou a dnes si s M. dopřejeme krásný večer. Nejedu taky na konec světa a navždy... i když člověk nikdy neví dne ani hodiny.




Mám plno fotek z mých procházek a ani nevím jaké tu ukázat.




Vděčné jsou vždycky ta zvířátka ze Staromáku.



.


.


.


.


.


.


.




Lenošení mi skončilo a čeká mne už jen práce.

A včera mi navíc přišel nedoplatek 7. tisíc za vodu. To bude za ty sprchy a měl bych je kamarádkám zatrhnout.

.

Čtyři roční období v jediný den

7. dubna 2015 v 11:22 | pavel |  Co dal den

Tak by se mohl definovat včerejší den. M. měla návštěvu příbuzných a tak jsem měl včera propustku si vyjít na vycházku po Praze se Zdenkou. Když jseme se ráno domlouvali na schůzce, svítilo mi do oken sluníčko a před polednem z čista jasna silná chumelenice.... ale řekli jsem si že nenecháme tím počasím otrávit a rande jsme nezrušili. A ve dvě už zase sluníčko. Stačili jsem ovšem jen projít Vojanovými sady a opět déšť se sněhem. Zašli jsem se tedy schovat a dali si na Kampě kafe... a po hodině opět krásně. Teď vidím, že je venku ještě krásněji a tak doufám, že se počasí už konečně umoudří a mohu konečně odjet s letními gumami do Německa.



.



Magnolie už rozkvétají.




Tohle jsou květy voňavého "jablíčka", které si dávají hospodyňky do prádla. Znáte název?



.


.


.


.


.



Zdena má krásné šedomodré oči v barvě svetru.


.


.


.


.


.




Dnes opět uvidím moji M., tak se těším, že si zase my vyjdeme.

.

Roztančený Václavák

6. dubna 2015 v 10:21 | pavel |  Co dal den



.


.


.


.


.


.


.


.


.


.




Od křesťanů trochu tělocviku k včerejšímu svátku Vzkříšení.

.

.