Leden 2019

Já si skoro každý den píši se svojí kamarádkou z blogu...

30. ledna 2019 v 0:38 | pavel |  Co dal den

... a trávíme spolu pohodově i celé večery.




Onu ženu vám neukáži, jen sebe z tehdejší doby, protože ji nechci prozradit.




Znali jsme se tady na blogu před mnoha lety a často jsme si tu i psali.

Zajímavé na tom všem je, že si mne ta žena našla na fb, zeptala se mne: Jsi to Pavle ty? ...

... a hned jsme si zase rozuměli, jakoby ani ty dlouhé roky neuběhly.

Máme si teď co povídat o přítomnosti i o minulosti.




Tohle my nejsme, jen milenci, které jsem na pobřeží v JAR míjel.

Jsme opět přátelé a je nám spolu dobře.

.

Na Palachovy poslední dopisy jsem byl nejen já zvědavý

19. ledna 2019 v 21:21 | pavel |  Politika



.


.




Dnes na Václavském náměstí.

.

Mohl bych se zeptat, proč jsou ženy tak nevyzpytatelné...

15. ledna 2019 v 23:51 | pavel |  Jen tak

... ale na to mi žádná žena neodpoví.




Pro chlapa je nejlepší si nad tím nelámat hlavu...




... a brát je takové jaké jsou.

.

.

Co je jen sen a co skutečnost ?

10. ledna 2019 v 15:45 | pavel |  Jen tak

Jsou případy,, které si neumíme vysvětlit, ale přesto se staly. Moje kamarádka na den úmrtí mé maminky, které se shodou okolností shodovaly s úmrtím jejího otce, zapálila dvě svíce.




Jednu bílou a jednu červenou...

...a netrvalo to ani deset minut a v pokoji se zastavily hodiny... a aby to nebylo málo, v kuchyni ji spadly z dvuou hrnců pokličky.

A to ještě není všechno. Druhý den ráno někdo zvonil u mých dveří a tak jsem šel otevřít... byli to moji rodiče. Byl jsem jejich návštěvou docela překvapen, protože přišli bez ohlášení. Povídám jim "něco se stalo, že jste se tu objevili tak nečekaně?"

A vtom jsem se probudil. Ta jejich návštěva byla jen sen.

.