Co dal den

Angličanům se nedařilo...

15. července 2018 v 10:03 | pavel

... ale belgičanům zase ano. Tak to prostě v životě chodí, vždycky jeden je na tom líp.




Co myslíte, téhle úklidové četě na pobřeží v JAR se daří?




Myslím že ano, byli při práci v dobrém rozpoložení.



.


.



I když měli nad sebou paní domu, která na ně dohlížela.





Dařila se jim práce když byli v plné pohodě.

Člověk se nemá prací rozházet, co myslíte?

.

S cílem nebo bez cíle?

8. července 2018 v 11:40 | pavel


Jednou v podvečer...



-



Někteří lidé tu jdou jako bez cíle, ale jistě nějaký ten cíl mají.




Třeba si vyzvednout peníze z banky.



-




Tento muž asi moc cílů mít nebude... možná se nějak dostat k pití.


.

Vyzkoušet si třeba...................

27. června 2018 v 11:56 | pavel




... být na hodinku touhle holčičkou a vrátit se do dětských let.

...nebo třeba touhle?




Ta už trochu vyrostla.




I jako touhle kočičkou by nebylo tak špatné.




Každopádně tady v JAR bych zatím neměnil.

.

Město ve městě

18. června 2018 v 22:54 | pavel

Možná je něco podobného i v Čechách, že se majetní lidé rozhodnou oplotit své pozemky uprostřed města, aby se cítili v bezpečí od nepřizpůsobilých lidí, ale tady v JAR je to takřka nutnost a pak si ani neuvědomují, že si vlastně zvolili vězení a nacházejí se ve vlastní pasti, z které se ani nechtějí vyprostit.




Jeli jsme za jednou známou na návštěvu a ta právě bydlí v takovém městečku uprostřed města.

K ní se člověk může dostat jen přes bránu s ostrahou jako do kasáren a celý ten areál je oplocen ostnatými ploty s elektřinou.




Musíte se prokázat.




Je tam samozřejmě čisto a klid... nikdo vás neruší, ale za cenu, že jste tam jako v pasti.




Jste tam jak v údolí, kolem je přírodní ohraničení.... a přesto i s ostatnatý dráty. Je to tam neprodyšné.




Před kým se tihle lidé chrání? Před těmito, ale ti jsou taky ve vlastní pasti, díky chudobě a alkoholu.




Přeji vám hezký den.


.

Takhle začíná náš normální den

22. května 2018 v 17:35 | pavel




Když jseme se psem k moři... naše každodenní procházka.




.




A takhle náš den končí když jdeme před spaním vyvenčit psa.




.

Štěstí je jen pocit, který se často zvrtne dřív než to čekáme

10. května 2018 v 22:01 | pavel



.



Někdo ho nalezne v květinách, jiný v jídle.

Fotky jsou opět z JAR, jak jinak...

.


.

Pro mne je štěstí zdraví...

8. května 2018 v 22:03 | pavel

--- a to další, třeba milovat a být milován, je už dar navíc, protože bez zdraví si to ani neužijeme.




Pro tohoto černocha je nejspíš štěstí, krátký odpočinek po práci, s pohledem na moře.




Relaxační koutek na naší zahradě.

.

Místo na koni na kole...

6. května 2018 v 20:02 | pavel




Aspoň se tak cítím (jako princ) když mohu po necelých 2 měsících po operaci srdce sednout na kolo a jezdít podél moře.




Místo šeříku zde kvete tohle.




Obvykle dojedu až na tuhle pláž.




Jsou tu pak krásné večery a západy slunce.

.

Takhle se stěhuje v Africe lednice

3. května 2018 v 11:51 | pavel




Černoči si dokáží vždycky pomoct i jednoduchými prostředky.




Abych to dovysvětlil, občas nám zabouchají na dveře a ptají se jestli nechceme něco porouchaného vyhodit, že si to spraví... a tentokrt to byla naše stará lednice.

Často se během dne takhle zastavují, proto musíme domovní dveře zamyket. Někdy chtějí jen vodu.

A když nejsme doma, vlezou nám přes plot i do zahrady.

Míváme i v noci jejich noční návštěvy.

.

Panička plaví své psy...

29. dubna 2018 v 12:45 | pavel

Občas zajdeme pěšky na jednu pláž, kde se vlévá rameno jedné řeky a dáme si pivo.




V té říčce se koupají hlavně děti, protože je mělká a teplá...




... a tahle panička se svými psy.



.


.



Příště vám ukáži Zemana jak se tam plaví v nafukovacím člunu. :D


.

Jak se nakupuje v JAR

21. dubna 2018 v 10:05 | pavel

Ukáži vám jen zeleninu a ovoce, protože jsem vgetarián.




Nejchutnější je mango, ty v českých obchodech se s těmito nedají přirovnat.



.



Ananas je taky dobrej... všechno pro zdraví.




Taky trochu papriky.




Rajčátka...




... a tady co jsme si nakoupili.




Tabule ze směnárny, abyste si mohli porovnat ceny.

Krásný víkend.

.

Agenti s teplou vodou

18. dubna 2018 v 13:43 | pavel

Pokud vím, tak se podomním obchodníkům říká. Chodí od bytu k bytu, od domu k domu a něco nabízejí.




Vyšli jsme za brzkého rána vyvenčit našeho psa a vždy to s pojíme s procházkou podél moře.

Krajina je v ranním oparu.




Byl na ně zajímavý pohled, převážně v bílém jako jogíni a v poslední v klobouku.




Nejspíš se jednalo o pojišťováky, nebo realitní makléře. Obcházeli všechny vily na pobřeží.




Přeji vám hezký den.

.

Dívat se do jihoafrického slunce...

17. dubna 2018 v 12:00 | pavel

... není zrovna chvályhodné




... ale aspoň jsem vám ho vyfotil a čočka na foťáku nepraskla.

Samozřejmě je nejlepší zavřít oči. Beztak vidíme jen černo. Vzpomínám na jednu blogerku se kterou jsem si občas psal (znáte ji a je tu ještě?) a ta propagovala léčení sluncem, pohledem do slunce..

Každopádně sluníčko tady je léčivé a s přítelkyní si stále říkáme jak se pod ním cítíme dobře.


.

Černá madona

15. dubna 2018 v 12:05 | pavel




Mladá maminka s šestiměsíční holčičkou




V nemocnici je i oddělení pro maminky s dětmi, které tu musí přečkat noce jen v křesle.

Dítě má samozřejmě postýlku.




Byl krásný pohled na tuhle mladou maminku s jakým rozumem a láskou se o to své batole stará.




Nedalo mi a požádal jsem ji, zda bych si ji mohl vyfotografovat.

Je zajímavé, že se tu černý holky rády nechavají vyfotit, samořejmě když je požádáte.

Nemají s tím problém.

Takže se s fotkami rád s vámi podělím.

.

Naše ranní procházky podél moře...

13. dubna 2018 v 12:42 | pavel




... které si každý den náramně užíváme.




Tuhle cestu si na své náklady před lety postavili obyvatelé přilehlých vil...




... a na každém kroku jsou na ní zabetonovné tabulky s motty, nebo vzpomínkami na někdejší obyvatele.

Jsou psány v angličtině nebo jihoafrkánštině, upomínající na holandštinu nebo němčinu.




Městečko na poloostrově naproti, kam někdy i dojdeme.




Je tu i plno kytiček. Tahle mi připadá jako sedmikráska, ale není to ona.

Hezký den. Je pátek 13, takže opatrujte se.

.

Jihoafrická policie v rukách černých žen

12. dubna 2018 v 11:21 | pavel

Nadpis článku berte s velkou nadsázkou, ale pravdou je, že ty strážkyně je možno vidět ve všech ulicích a nejen tam Jistě, je tady velká zločinnost, ale proč hlavně ty ženy? Možná proto, že mají nízky plat a každá si ráda něco přivydělá... a chlapi budou jen ve vyšších funkcích a tohle by asi nebrali.




Jsou to fešandy.




Byli jsme na návštěvě v místní porodnici a i tam se to neobešlo bez ostře strážící policie.




Vidíte toho policata vzadu u těch modrých dveří?

Čekáte až vás vyzvou a pak jen s jejich doprovodem můžete na pokoj.




Vidíte ten obušek? Smíte jen na hodinu a nesmí vás být víc než dvě osoby.




Striktně dodržují předpisy a možná proto, že mají strach o práci. Nebo jak je u něterých žen, když dostanou nějakou funkci, třeba v Čechách u přepážky na radnici, jsou důležité jak ... sám zákon.




Nakonec vám ukáži jednou krásnou strážkyni z jednoho obchodního domu. Je ověšená jako vánoční striomeček.


.

Návrat do života

5. dubna 2018 v 18:17 | pavel

Na operaci srdce jsem byl ve čtvrtek a ve středu následujícího týdne jsem už byl u přítelkyně v její péči... a den na to, už jsme se vydali na procházky. Takhle rychlý sled událostí jsem ani nečekal... obával jsem se, že to bude horší, a že bych mohl být bezmocný a závislý na svých blízkých. Každopádně se cítím tak dobře, jako bych ani na té operaci nebyl, jen musím nosit korzet přes hrudník, protože mne tam rozlomili žebra jako u králíka.




Minule jsem vám toho moc neukázal, takže aspoň moře s jedním černochem, který tam taky relaxuje.

Černoši, když je potkám, jsou milí, zdraví dokonce napřed, ale věřit jim člověk moc nemůže.

Už dvakrát se pokusili náš dům přepadnout a vykrást.

.

Čas medvědího česneku

26. dubna 2017 v 23:29 | pavel

Asi nebudu jediný, kdo v těchto dnech pořádá hony na medvědí česnek. Je to taková česká mánie jako v jiném, pro změnu podzimním období, kdy rostou... samozřejmě houby. Loni jsem ho, kde v Praze roste, nevypátrál, už vím, ale samozřejmě si to místo nechám pro sebe.




Několik jsem si jich i s kořínky odnesl domů a teď mi kvetou za okny.




Samozřejmě jsem nechtěl ani já nevybočit z řady Čechů kutilů a upekl si velikonoční nádivku... svoji vlastní.

První nádivku sice pekla moje přítelkyně, byla dobrá, ale včera jsem si zkusil i tu svoji, do jisté míry "osobní", protože jsou v ní dost neobvyklé přísady: samozřejmě kopřivy, ty nemohou chybět, ale i ten medvědí česnek a mladé listy pampelišek, které přidají tomu pokrmu nahořklou chuť. A abych ji něčím sladkým vyrovnal, ještě i trochu mrkve. Kdo mne zná, kulinářské pokusy s pampeliškovými listy jsem si vyzkoušel už loni v Německu. Ač vegetarián, dovolil jsem si vyjímečně i přidat maso. To tam prostě patří.

Co vy? Taky pořádáte hony na medvědí česnek? Není to zase tak moc odsouzeníhodného, protože v určitých místech skutečně roste jako plevel a je i hodně tzv. nepravého medvědího česneku, který je podle mého ještě chutnější. Ten jsem dal taky do nádivky.

.

Na Prahu padla inverze..

21. ledna 2017 v 16:47 | pavel




... a tak si říkám, jak tady bylo v léte blaze.




Chodil jsem skoro každý den s přítekyní, někdy s dvěma (ta druhá byla jen kamarádka) na Šárku na Džbán si zaplavat...




... a jako ten čmeláček jsem si sluníčko užíval.




A taky zdravě jedl.

Tak jím nakonec pořád.

.

Muslimové v Německu už vyzbrojují i své malé děti

21. srpna 2016 v 10:50 | pavel

Včera když jsem byl nakupovat, stál přede mnou kasy muslim se synem a co myslíte že mu koupil za hračku? Vidíte sami.




Jedná si sice jen o hračku, ale řekněte k čemu svého syna asi ten muslim vede?



.




Lze vůec na muslimy změnit názor?

Jsem stále v Německu, ale mám tu tak slabý signál, že se tu začnu na blogu víc ukazovat až v Praze.

Krásnou neděli.

.
 
 

Reklama