Jen tak

Hlavně to štěstí nehonit...

23. února 2019 v 0:21 | pavel

... je křehké, zranitelné a uteče vám.




Podle toho se taky řídím.




Je to jako s počasím.




Obvykle štěstí přijde, když ho nečekáš.

Jako ty předjarní kytičky ve Stromovce.

.

Kresba od mé tříleté dcery, která už dospěla

9. února 2019 v 13:52 | pavel

Moje dcera sice už dospěla, sama je maminkou, ale přišla mi včera do ruky tato její kresba.




Kreslila krásně, byla nadaná, dokonce chtěla po vychození gymnásia studovat malířství.

Na tu školu se nedostala, vystudovala obchodní universitu a život s ní naložil úplně jinak.

Je mi líto, že plno lidí nakonec zahodí svůj talent, když jim není dopřáno to nadání činorodě naplnit.

I já jsem měl v úmyslu jinak svůj život prožít.

Vždy dojdeme k nějaké křižovatce, potkáme jiné lidi a to nás pak nasměruje někam jinam, než jsme původně chtěli.

Ale nemou říct, že něčeho lituji, cítím se šťasný.

A to tak má být.


.

Mohl bych se zeptat, proč jsou ženy tak nevyzpytatelné...

15. ledna 2019 v 23:51 | pavel

... ale na to mi žádná žena neodpoví.




Pro chlapa je nejlepší si nad tím nelámat hlavu...




... a brát je takové jaké jsou.

.

.

Co je jen sen a co skutečnost ?

10. ledna 2019 v 15:45 | pavel

Jsou případy,, které si neumíme vysvětlit, ale přesto se staly. Moje kamarádka na den úmrtí mé maminky, které se shodou okolností shodovaly s úmrtím jejího otce, zapálila dvě svíce.




Jednu bílou a jednu červenou...

...a netrvalo to ani deset minut a v pokoji se zastavily hodiny... a aby to nebylo málo, v kuchyni ji spadly z dvuou hrnců pokličky.

A to ještě není všechno. Druhý den ráno někdo zvonil u mých dveří a tak jsem šel otevřít... byli to moji rodiče. Byl jsem jejich návštěvou docela překvapen, protože přišli bez ohlášení. Povídám jim "něco se stalo, že jste se tu objevili tak nečekaně?"

A vtom jsem se probudil. Ta jejich návštěva byla jen sen.

.

Není to zase Velký bratr, kdo klepe na dveře?

29. prosince 2018 v 18:46 | pavel

Možná si to dnes už ani nikdo neuvědomuje, ale jsme každou minutu pod dozorem Velkého bratra... Orwellova předpověď se pozvolna naplňuje. Jako za příklad zde mohu uvést každodenní problémy, které má s Velkým bratrem moje německá kamarádka. Takto mi před Vánocemi napsala: "Fb mi včera zablokoval můj profil za 3 roky starý komentář. Teď prolejzají všechno kde jsem co napsala, tak budu asi nonstop bloklá. Tomu se říká demokracie? Ti šmejdi hledají za každou cenu něco aby mne blokli. A tak je tomu už po celý rok". Asi se zeptáte proč. Jen proto, že řeší na fb každodenní problémy, která má ona a její němečtí přátelé s migranty. Podobná cenzura je samozřejmě i tady v Čechácha a netýká se to jen migrantů. Ty může kritizovat náš prezident.. a my si o tom můžeme jen zdát a říkat si to jen mezi sebou. Policie bdí. Nakonec i mně kdysi tady na blogu už dvakrát pozastavili vstup na blog a bylo to jen kvůli naprosto neškodným fotkám.

Ovšem nejde jen o fb. Jsme sledováni na každém kroku na ulici i v obchodech a v metru a existuje i plno zákazů, nad kterými se už ani nepodivujeme. Jako dítě jsem chodil tátovi do hospody se džbánkem pro pivo, běžně jsem mu v trafice kupoval cigarety... můžete mne sami doplnit. Někdy si dokonce zakazujeme to, co v jiných zemích je dovoleno, třeba rychlost na dálnicích. Proč se o nás jako o malé děti stará ten Velký bratr? A kdo mu k těm zákazům dal volnou ruku? My sami? Samozřejmě my sami, protože pořád ustupujeme a necháme rozhodovat jiné za sebe.




Takhle mi rozkvetla barborka. Fotka bohužel trochu rozostřená.





Přeji vám do Nového roku všechno dobré, ovšem bez toho, aby u vás doma Velké bratr zaklepal.

.

Nevím kdo by se s přátelstvím spokojil...

21. prosince 2018 v 21:17 | pavel


... když je to náhrada za lásku.





Ale na druhou stranu, proč by měli to přátelství odmítat jen proto, že se v lásce něco pokazí.

Kdysi mi jedna kamarádka řekla, přátelství je někdy cennější, to přetrvá.

Přeji vám hezké a pohodové Vánoce.



.

Přátelství je vždy podivné...

20. prosince 2018 v 17:30 | pavel

... tedy mezi mužem a ženou, abych to upřesnil. Nebo mezi samičkou a samcem?

Ono je to v podstatě stejné... v té naší živošišné říši. Často chodím do Vojanových sadů v Praze a hlavně na jaře to vidím, když se přátelí kačeři s kačenkami. Letos jsem tam často vídal kacera, za kterým cupitaly dvě kačenky, ale bývá to i naopak - dve kačeři a jedna kačenka o kterou se oba dělili. Samozřejmě normálně by mělo být jeden kačer a jedna kačenka, jak to často bývá u labutí.

A proč o tom teď mluvím? Některá žena, tedy samička, klidně strpí tu druhou, jen aby si udržela toho svého samce a nakonec nic jiného jí nezbývá. Jiná prostopašnice si klidně nechá oba kačery a užívá si to. Jsou ovšem takové samičky, i když vyjímečně, že si hají své teritum a vetřelkyně uklovou.

A potom ten samec... co je pro něj nejlepší?


A milé samičky, jakého kačera byste si vybrali? Samozřejmě, toho věrného... ale není s ním nakonec nuda?





Nedávno jsem tu měl tuhle kudlankou nábožnou, ta si ho dá a nakonec ho jako zákusek sežere.

Někdy si připadám taky jako ten sameček. :D

.

Shodou okolností se jmenuje můj blog Cestou ... a téma týdne je Na cestě.

5. prosince 2018 v 5:49 | pavel

... tak mne můžete navštívit a prohlédnout si co je u mne nového.

U mne se poslední dny hodně změnilo, ale to prozradím až někdy příště. Každopádně jsem si včera vyšel na Petřín abych si tam uřezal pár barborek pro přítelkyni. Měl jsem štestí na krásné slunečné počasí a proto se docela povedly i fotky.




.


.


.



Byl i krásný výhled na Prahu...




... a všechno jako na dlani.




Takové procházky vyčistí mysl a celý den je pak krásnější.

Nemám pravdu?

.

Zeman se opět vydal na svém člunu na vodu

1. května 2018 v 9:00 | pavel




Není to sice princ, ani na bílém koni...




... není ani někde na Moravě, nýbrž v JAR ...




... ale není to podobnost vskutku báječná?



.


.



Jak už jsem v minulém článku napsal, je to slepé rameno řeky ústící až na pláž...

... a mohli jsme se smíchy potrhat.

.

Marakuja, nebo mučenka?

26. dubna 2018 v 20:43 | pavel




Tohle je mučenka.

Nebudete mi věřit, ale mezi nimi je velký rozdíl. V českých obchodech je na limonádách vyobrazená mučenka pod názvem marajuja. Marakuja je kyselá, zatímco mučenka je lahodná a tu si tady tady v JAR náležitě užívám. Roste nám tu na zahradě, takže stačí si ji jen utrhnout.




A proč se jí říká mučenka?

Název pochází z německého passionsfrucht, přičemž passion, jak snad všichni víme, se vztahuje k utrpení Ježíše Krista na kříži.

Dobrou chuť.

.



Proč se komunisté kamarádí s třídním nepřítelem?

24. dubna 2018 v 11:46 | pavel

To je ta absurdita české politické scény... s Babišem, s jedním z nejbohatších kapitalistů v Čechách.




Nedávno tu postavili novej obchoďák a sjízdějí se tu lidé z celého okolí.




To je focené v neděli, když tu jsou otevřené jen některé obchody.




Všechno krásně prosvětlené.




Potraviny Checkers, kde často nakupujeme.




Tohle nám roste na zahradě... dobře se s tím prý čistí flašky.

Ale abych se vrátil k té otázce v nadpisu... tohle se může stát jen v Čechách.

Ale pořád lepší než kdyby byla ve vládě ta plechová huba, ctižádostivec Okamura.

.

Jak je to v JAR s městskou dopravou

8. dubna 2018 v 14:47 | pavel

Jak už jsem to tady jednou napsal, bydlíme asi 100 kilometrů od Kapského města v krásném městečku Hermanus, které je často cílem turistů, ale i bohších Jihoameričanů, kteří si tu zřídili vilky a bydlí tu buď trvale, nebo sem jezdí na víkendy. My bydlíme při pobřeží na okraji města, ale má to kromě kladů i malé nevýhody... a řeknu vám proč. Mezi naším domem a středem města je právě to pověstné městečku černošské chudiny. Městská doprava tu neexistuje a tak máme jen 3 možnosti, jak se do centra naprosto bezpečně dostat. Buď autem oklikou, které taky denně využíváme, nebo cestičkou po pobřeží, přes tzv. "zakázané pásmo" kde se chudí černoši pohybují a občas se i chodí vykoupat (taky tu loví mořské plody), nebo projít přímo tím jejich městečkem, což se asi ani jim moc nelíbí, aby je tam někdo okukoval. V nejlepším případě můžete přijít o foťák.



Krásně úhledná a čistá hlavní ulice centra.


.



Ve městě hlídají pořádek snad jen černí strážníci a většinou jsou to ženy.



.



Z centra je krásný výhled na moře. Fotil jsem brzy ráno, krátce po východu slunce.

Na závěr ještě k té městské dopravě, která tu prakticky není, takže ti chudí černoši to řeší tak, že všude chodí pěšky, málo na kolech, nebo se postaví k silnici a stopují dodávky, nebo bohatší černochy, kteří se vzmohli na auto. Často drží v ruce menší peníze a nabízejí je za svezení.




To jejich městečko jsem fotil jen z auta, proto ta kvalita.


.

I v Africe jsou migranti

6. dubna 2018 v 7:36 | pavel

Už po cestě z letiště jsou při dálnici vidět pověstná městečka township, která jsou na okraji všech měst, jako bylo na Slovensku s cikány. Pokud vím, město jim tam zřídí vodu a elektřinu a každý se pak musí zařídit po svém. Co najdou, nebo ukradnou a postaví si chatrče ze dřeva a plechu na střechu. Jsou tam i migranti z okolních chudších zemí, kteří tu jsou rovněž nevítaní a nadále překračují hranice.




Právě kvůli nim si tu lidé opevňují své domy s bezpečnostním zařízením, často obehnané dráty nabité elektřinou.




Normální člověk tam nejde, ale když jsme si jednou v Kapském městě zaplatili vyhlídkový autobus, tak prakticky nahrazuje metro, protože jiná městská doprava tam není... můžeš se tam jít podívat s průvodcem.




Ale je to krásná země.




Tady jsme konečně doma....




... a tady vede naše cesta k moři.


.

I tento krok byl do neznáma... i když trochu jinak

4. dubna 2018 v 12:57 | pavel

Před lety jsem na Tenterifě padl na jeden opuštěný kamennný dům na útesu nad mořem, na opačné straně ostrava, kam turisté obvykle nezavítají. Zamiloval jsem si tohle místo a říkal si, že by nebylo špatné ho zrekonstruovat a usadit se tam. Rajské místo, rajský pohled na moře.... Nakonec mne osud zvanul mnohem jižněji a byl to dar z čistého nebe, který jsem ani nečekal. Krásné místo asi 100 kilometrů od Kapského města.




Let byl úmorný...




... ale krásný výhled.




A cítil jsem se tady hned jako doma.

Moc velký rozdíl mezi Německem, kde jsem žil 35 let, jsem ani nevnímal.

Všude je člověk doma, když si má kam pověsit klobouk.

.

Byl to skutečně krok do neznáma...

3. dubna 2018 v 11:55 | pavel

.... prostože jsem nevěděl,co mne po operaci srdce čeká.

Člověk nikdy neví.




Pár dní předtím jsem našel mezi bramborami tohle srdce....

takže jsem veřil, že to to dobře dopadne.




Je to jako přežít svoji smrt, projít tunelem a znovu se narodit.

Teď už vím, kam mohu kráčet a vám děkuji za držení palců.

.

Vzpomínky život nenahradí

17. března 2018 v 16:18 | pavel

Ve vzpomínkách si nelibuji, to není život, to je mrtvý čas, ale někdy si vzpomínky přesto vyvoláváme jen proto, že nechceme něco, nebo někoho zapomenout. Jakmile na někoho zapomeneme, je pro nás prostě mrtvý. Ale proč to tu právě dnes říkám? V nejbližších dnech mne čeká hodně těžká operace a taky nevím, jestli zůstanu tady pro někoho jen vzpomínkou. A navíc je to operace v době, kdy se cítím silně a zdravě jak nikdy... co si ti doktoři na nás někdy vymyslí.



Dopřáli jsme si s přítelkyní krásný měsíc v slunné Jihoafrické republice

a kdyby to měl být poslední v mém životě, rozhodně stál za to.

Kdybych se sem nevrátil, myslete na mne v dobrém.

.

Hvězdné komentáře

29. prosince 2017 v 21:29 | pavel

Nové komentáře ke schválení


To je nevídané kolik tisíc takových komentářů, co jsem taky nebyl, se mi tu nahromadilo a s odpuštěním, zasralo můj blog. Co na to říkají lidé zodpovědní za blog cz? Proč nic nedělají... nebo z toho mají prostě příjmy a proto to tolerují?

.

Kdo by ze sebe neměl strach... že něco provede.

25. října 2017 v 12:20 | pavel

Já se tu 3 měsíce nepřihlásil, tohle jsem provedl a mohl by mne blog cz třeba smazat.

Tak to raději napravuji.



.



Daří se mi dobře, chodím na houby




... tady jsme z nich měli řízek...




... a rádi chodíme na konzerty.

Upřímně řečeno, blog moc nepostrádám... život je jinde.

.

Je to sice nenormální, ale já snad začnu Zemana mít rád...

14. května 2017 v 15:30 | pavel

... a řeknu vám proč. Nechce Sobotku.

Nejsem sice fanoušek Babiše ani Zemana, ale co sociální demokrati v čele se Sobotkou a Zaorálkem poslední dobou dělají, nad tím jen kroutím hlavou. Chtějí se udrdžet u moci, klesali jim před nastávajícími volbami preference, tak co jim zbývalo, vytáhnout něco na Babiše (a je to zatím jen podezření), který by mohl volby vyhrát. Jako zběsilej pes dělá Sobotka, kterému teče do bot, všechno a neváhá spolu s ostatními straníky takhle vyvádět. A ostatní strany se pochopitelně k němu připojují, protože i jim jde o koryta.

Už jsem prostě takový, že se zastávám lidí v menšině, když se většina pro nějaký účel proti nim spojí.




V ranních hodinách balón nad Prahou. Fotil jsem ze svého okna.

.

Idiotské reklamní komentáře

18. dubna 2017 v 19:58 | pavel

Víc než hloupí lidé jsou tady k vidění hloupé komentáře od "us, tablets, order, cialis..." o které nikdo nestojí a blog.cz, ti lidé, kteří by se o to měli starat, s tím nic nedělají. Nebo mají z toho vedlejší příjem? Každopádně mne ta záplava těchto "komentářů" natolik znechucuje, že sem už nemám chuť docházet a něčím přispívat.




Každopádně si raději užívám svého volna jinak a lépe. Byli jsme na Blaníku...




... vyšli jsme si i na Malý Blaník, kde se konala pravděpodobně českobratrská mše.

Ozval jsem se tu jen proto, abych dal najevo, že jsem stále živý.

Nechci patřit k hlupákům, kteří podporují, i když nechtěně, tyhle idiotské reklamy.

.
 
 

Reklama