Názory

Jak bude asi vypadat Praha za pětadvacet let

13. prosince 2014 v 9:00 | pavel

Včera mi dala M. volno (a já jí) a tak jsem se v podvečer vydal na výstavu o územním plánování naší metropole. Mnoho toho se tady ode mne nedozvíte, to raději sami zajděte na radnici, vstup volný a podívejte se na nonstop video, kde vám to bude názorně předvedeno. V kostce jde o živě propojené město plné zeleně.



.



Tady je například znázorněná hustota obyvatel.



.


.


.



Je tu i krásný výhled na Hrad i na část Prahy.




Už se stmívalo, víc fotek příště.



.


.




A mimochodem, včera jsem měl přes 900 návštěv jen díky jednomu mému starému článku z roku 2009 a neumím si to vysvětlit.
Že by se na něj vrhli islámci a hrozí mi smrtelné nebezpečí a měl taky jako primátorka požádat o policejní ochranu?

.

Na koho a proč tam postávají ti muži?

26. června 2014 v 21:31 | pavel

Už jsem tu neměl fotografickou hádanku.




Ale nebudu vás tentokrát napínat. Prostituti a že by se tam nabízeli, to nejsou. Jejich ženy jsou v nákupním rauschi - opojení a muži na ně prostě trpělivě před obchodem vyčkávají, protože se neradi podílejí na tom jejich zběsilém přehrabování v hadrech. Ten prostřední muž je už nějak nedočkavej, jak se zdá. Nebo má obavy aby moc neutratila. Jsou tam zrovna slevy. Taky jsem takhle postával, takže vím o co jde.

A co vy ženy, jak vaši muži na vaše spanilé jízdy do obchodů reagují?

.

Taky vyhazujete jídlo?

12. června 2014 v 18:55 | pavel

Taky vyhazujete jídlo, které nakoupíte ve větším množství, než stačíte spotřebovat, zkazí se a tak ho zkrátka vyhodíte? Je to tady vlastně dodatek k předchozímu článku jak se plýtvá s plodinami, zatímco třetina lidstva hladoví. Sám to vidím když jsem v Praze a v Německu to není o nic lepší... plné vozíky, zatímco nám s Maruškou se nákup vejde jen do rukou a to hlady netrpíme. Další smutná věc je ta, že jídlo vyhazují i obchody, zejména zeleninu a pečivo. Nemohou ji prodávat druhého dne (i když ve Wanne-Eikel je obchod s pečivem, který je druhý den prodává za polovinu). Největší problém je i ten, že záruční doba spotřeby potravin je příliš krátká a třeba těstoviny bez vajec se natolik nekazí, že by měly jít už do dvou let do stoupy. A to se týká i jiných potravin. Německo to chce, jak jsem to četl v novinách, řešit.




V Německu se rok co rok vyhodí jednáct milionů tun potravin v ceně 25 miliard eur do odpadu, což na jednoho Němce činí 235 eur. A v Čechách, mám zato, se vyhazuje potravin ještě víc a to si lidé stále stěžují že mají málo peněz.

Vegetariáni kontra masožrouti

12. června 2014 v 8:00 | pavel

Před pár dny byl tady v televizi hodinový dokument, kde se sešli přívrženci obou stran, pět na pět a vyměnili si pod lékařským dozorem na měsíc stravovací zvyklosti. Jedlci masa celý měsíc jedli ovoce a zeleninu, zatímco vegetariáni maso. Ten pokus měl dokázat jak je to s názory, že maso je nezbytné pro zdraví a naopak ti, kteří maso nejí, nemají takovou fyzickou výdrž. Ke konci měsíce, po lékařském vyšetření byl závěr pro některé lidi překvapivý. Těm vegetariánům, kteří jedli maso, se podstatně zhoršil zdravotní stav, zatímco jedlíkům masa, kteří se stravovali jen zeleninou a ovocem se velmi zlepšil a i jejich fyzická výdrž se dokonce ztrojnásobila. Navic lidé kteří se živí bezmasou stravou přijemně voní a cítí se psychicky vyvážení.

Další plus pro vegetariány je to, že klimatu svojí stravou neškodí a naopak produkce masa ho ohrožuje. Produkce jednoho kila zeleniny nebo brambor vypustí do prostředí 200g CO2, zatímco produkce vepřového 4 kg a hovězího dokonce 15kg CO2. Podobně je to i s vodou. Na kilo zeleniny je spotřeba 300 litrů vody, na kilo vepřového 6000 litrů a hovězího dokonce 15000 litrů. Navíc 2/3 ploch polí ve světě je využíváno jen pro žrádlo pro dobytek. Nebylo by žádoucí aby ta pole raději sloužila pro produkci potravin pro lidi, kteří v Africe nebo Asii hladoví?

Zkrátka a dobře je to od jedlíků masa sobecké, že myslí jen na svůj žaludek a nedokáží si prostě to maso aspoň zčásti odepřít. Nejenže mají na rukou krev těch zabitých zvířat, ale ještě si škodí svému zdraví. Němci si to už začínají uvědomovat. Podle posledních startistik už každý dvacatý Němec je vegetarián a mnozí další už i o tom uvažují.





I to poblázněné počasí mají žrouti masa na svědomí.

.

Sekty - tragická závislost

29. dubna 2014 v 15:30 | pavel

Většinou je za tragickou závislost považován alkohol, nebo herny, které dokáží zničit člověka a rozvrátit rodiny. Ale se sektami to není jiné a dokonce si dovolím tvrdit, že ještě horší, protože ti lidé se nechávají jimi ovládat, jsou proti tomu vymývání mozku bezmocní, nikdo jim není schopný pomoci aby prohlédli, zv. ztratí duši. Kdo to osobně nezažil, nepochopí, jaká je to pro člověka tragédie.

Tohle jsem dostal mailem a tak jsem se rozhodl, jak to v té jedné sektě chodí, s vámi podělit.


Dobrý den
Před devíti lety v Zpravodaji Veselice z 26.června 2006 byl uveřejněný článek o zámku ve Vlčím poli, který odkoupila jistá paní Valerie Schořová. Článek podtrhoval pozitivní přínos paní Schořové nejen pro samotný objekt, který zvelebila, ale i pro duchovní činnost, kterou v tomto objektu prováděla. Původ finančních zdrojů na rozsáhlou opravu byl v Zpravodaji vzpomenutý jen stručně: "Jejich původ je širší veřejnosti neznámý. Zřejmě pochází od darů bohatých mecenášů." Následně se k této otázce nikdo už vícekrát nevrátil.
Finanční prostředky na koupi a rekonstrukci budovy s pozemky ve Vlčím poli i na koupi dalších nevyhnutelností, které si paní Schořová i se svým tehdejším ještě manželem rychle zaopatřili, pocházely od štědrého podnikatele Petra Pánka z Mladé Boleslavi. Peníze, minimálně 30 milionů korun jim poskytl v dobré víře na duchovní účely. Stal se jejich velmi blízkým rodinným přítelem, kterého se však velmi rychle po převzetí obnosu zbavili. http://chromy.blog.idnes.cz/c/8243/Zazraky-temer-zadarmo.html Peníze jim dával postupně a soukromě, takže soudní spor, kterému paní Schořová záhy v roce 2007 čelila, se skončil v její prospěch. Získané peníze kromě koupi objetu ve Vlčím poli neuváženě a nenasytně investovala do koupi dalších domů. Investovala i na Slovensku v obci Bunetice u Košic, kde zneužila dalších lidí jejich pomocí připravila další objekt k "duchovní" výdělečné činnosti. Její požehnání "daršany, byly sice zadarmo, ale měly přesto jeden háček - byly jen za podmínky ubytování oddaných, pokorně se tlačících v hygienicky nevyhovujících plesnivých místnostech bez WC a kuchyňky. Tyto byly jen společné pro celé poschodí.
Mezi tím se Schořová zbavila svého manžela, rozvedla se s ním. Vypořádala se s ním tak, že mu nechala jeden dům a převážnou většinu majetku si ponechala. Obratem si vzala o dvanáct let mladšího jí oddaného muže, který nechával oči i na její dceři Petře (tzv. svaté matky, která tam figurovala pod jménem Lasana). Později se i V. Schořová sama pojmenovala jako svatá boží matka, tentokrát Diesana. V roce 2006 nakonec prodala ten objekt v Buneticích a prozíravě využila jiných lidí, tentokrát z Levoče, kteří ji na několik let poskytli dvojposchoďovou budovu (900m2) zcela zdarma. Měsíčně, střídavě s dcerou Petrou, tam dojížděla, a taky si odkud odnášela nemalý zisk. Své finance si vylepšovala i v tzv. týdenních ozdravovacích pobytech v jejím třetím "duchovním" objektu - penzionu ve Žlebech http://www.oazazdravi.cz/ v němž si její oddaní nechali "dobrovolně" čistit karmu. V tomto penzionu bydlí, současně ho pronajímá pro velmi skromné bydlení svým oddaným a pochopitelně ho i využívá pro veřejnost. V létě v roce 2010 své duchovní podnikání v Levoči náhle ukončila a vícekrát se tam neukázala. Neunesla mediální skandál http://chromy.blog.idnes.cz/c/8243/Zazraky-temer-zadarmo.html se svým dobrodincem Petrem Pánkem v kombinaci s jejím léčebným neúspěchem http://1618justice.blogspot.sk/ a tak se rozhodla změnit teritorium svého působení. Svým naivním oddaným stále opakovala, že přes její nadpřirozenou snahu pomáhat, nevidí u nich žádnou změnu ani vděk. Ohodnotila je jako málo duchovně aktivní s množstvím negativních vlastností. Nakonec zhodnotila svoji práci jako zbytečnou a oznámila jim, že se stahuje do Světla. Její oblíbené rčení, které znamenalo, že odchází od lidí a údajně ponoří do ticha a samoty. Nikdo však netušil, že ve skutečnost utekla od zodpovědnosti a řeší další svoji další ještě výnosnější obchod na Srí Lance. Tam si z peněz oklamaných lidí zabezpečila trvalý blahobyt a je prostě hodila za hlavu.
Po letech od paní Schořové mnozí zklamaně odešli, někteří onemocněli a další i přes její "pomoc" dokonce zemřeli. Její "duchovní" působení mělo vliv nejen na jejich deformaci psychiky a peněženky. Ti lidé brali své utrpení v ašrámu jako jedinečnou příležitost pro svoji očistu - rychlou cestu jak si odbourat karmu. Ta hrstka Čechů a Slováků, která u paní Schořové zůstala a slepě ji dál slouží, žije v přesvědčení, že jsou ti praví a vyvolení. Neváhali na cestě ke Světlu, za paní Schořovou, opustit svoji rodinu, práci a domov. Nechávají se dál dobrovolně manipulovat a věří, že všechno zlo, které paní Schořová svými hrátkami s lidskou psychikou a jejich penězi způsobila, je spravedlnost.
Velmi chudobné dětství u paní Schořové zřejmě vyburcovalo její nepřekonatelnou touhu materiálně se zabezpečit a to na úkor víry nezištných a jí oddaných lidí a tak si zajistit pro sebe a své děti nadstandartní život. Za jejich peníze, které v drtivé většině zklamala, si dala postavit své nové honosné sídlo na Srí Lance, kam láká turisty z celého světa http://shellcoastresort.com/Sk/. V nabídce má samozřejmě i své "duchovní" služby, které zaobaleně nazvala psychologickým poradenstvím. Ovšem nikdo z těch sloužících lidí, dokonce ani sama ne, nemá vzdělání, které by ji k tomu opravňovalo. Její psychologické poradenství zase bude jako vždy směřovat k tomu, nenápadně ty lidi deptat a následně jim nabízet pomoc. Jak jinak než "zadarmo", stačí se jen u ní draze ubytovat. Kromě té Srí Lanky tahle dáma, podnikavá světice, se finančně zabezpečuje, podniká i ve svatebních a společenských oděvech. Otevřela si s nimi obchod v Kolíně. Jak je vidět, šikovnost v materiálním světě s duchovní filosofií je jí vrozená a má široký záběr…
Avšak lidé, kteří prošli jejíma rukama, již ví, že je to jen skrytá psychologická manipulace. Vždy se jen snažila u zranitelných lidí navodit obavy, strach a závislost a v konečné fázi z nich pak vytáhnout peníze. Jak je vidět, nic jí nezastaví a svoje praktiky vymývaní mozků a s tím spojený snadný a rychlý zisk použije pokaždé na jiných místech a u jiných lidí… tam kde ji ještě nikdo nezná. Je to nebezpečná žena a je dobré před ní každého varovat.
S pozdravem váš čtenář

A tak aprílové pálení čarodějníc ve Vlčim Poli je zrovna dobrá příležitost.



Ten člověk to popsal jako varování na základě svých osobních zkušeností.

Uvoleněněji o závislosti najdete v předchozím článku. To by vás mohlo aspoň lépe pobavit.

.

Nejhezčí holky jsou stejně v Česku...

13. prosince 2013 v 8:00 | pavel

... a já to mohu porovnat, protože jsem vlastně víceméně cizinec, který žil dlouhé roky v emigraci.

Jediné, co mne stále láká do Prahy, jsou právě ty krásné holky...




.




... jako třeba Klárka.

Hádejte, co si tam k jídlu vybrala.

.

Jací jsme

11. prosince 2013 v 8:00 | pavel

Mám doma knihu "Jací jsme" o české národní povaze od Ferdinanda Peroutky z roku 1924, kterou jsem zrovna nedávno četl a je zajímavé vidět, jak se na to díval před téměř sto lety. Na závěr knihy píše: "Nemůže býti žádné pochyby o tom, že se lidstvo vyvíjí k tomu, čemu se říká humanita, už z toho důvodu, že lidstvo se stáví citlivějším. Ale to jest humanita dostupná Němcům, Francouzům, Angličanům, Američanům, právě tak jako Slovanům. Ctižádost dělati z humanity slovanskoui záležitost, jest ostatně poněkud zvláštní a neprospěšná... humanita je věc mazinárodní jako telegraf nebo telefon."

A co z toho závěru vyplývá? Že my Češi, často jen proto, že je naše země v srdci Evropy, se mylně namyšleně domníváme, že jsme kolébkou kultury a humanity... a ono to už dávno není pravda. Po těch čtyřiceti letech naprostého rozkladu, destrukce budeme dálších čtyřicet let co dohánět. Stačí se dívat kolem sebe.






Jen na doplnění článku, včereší večerní fotka ze Staroměstského náměstí.

.

Jste závislí na blogování?

8. prosince 2013 v 13:51 | pavel

Tak to se s blogem.cz odnaučíte velice rychle...




... a máte víc času na procházky, jako já třeba s Bohunkou.

.

Bioprodukty a minimalismus

30. srpna 2013 v 23:23 | pavel

Moje dcera je přírodní člověk jako já. Sice nepodniká spanilé jízdy do přírody a nakouká co by kde stravitelného našla, ta hladovému člověku, kromě zimy, vždy něco poskytne, ale aspoň to nakupuje přímo od zemědělců, čerstvé a několikrát do týdne.




Byl jsem tam s ní několkrát nakupovat a docela mne překvapily ty ceny. Třeba rajčata, které člověk v normálních obchodech dostane už za 65 centů, tam mají za 2,80 jako nabídku. To se týká i ostatního ovoce a zeleniny a dokonce i banánů a pomerančů, které v Německu nerostou. Všechno aspoň třikrát dražší. I jiné potraviny, jako třeba špagety. Dceři jsem se to ani neodvážil rozmlouvat, protože jsou to její peníze a její zdraví, když všemu, co je bio, věří. K večeři jsme měli odtumtud mimo jiného rajčata a byla z nich přímo nadšená, přesto že jsem u nich neviděl žádný rozdíl. Na tom statku jsem jejich záhony ostatně neviděl a mohly být klidně ze skleníků v Holandku. :D

A k tomu minimalismu? U dcery se skutečně jí střídmě, jen malé porce a množství (a vlastně i tu jejich cenu) vyrovnává kvalitou. Proto je taky štíhlá a nakonec ji musím dát za pravdu, že na tom bio něco je. Kdyby se tak všichni Češi chovali, oproti tomu co vidím v Praze v Tescu, byli by zdravější a nezápasili by s nadváhou.

Vždycky jsem obdivoval ve starých anglických filmech, jak hoduje šlechta. V talíři polévky jen na tři lžíce a další chod co by smet. Holt jsme, aspoň v tom hodování, stále plebejci.

.

Židovská otázka - věčné téma

19. srpna 2013 v 18:00 | pavel

Židovská otázka, téma, které ani nejde v jediném článku, že všech úhlů, obšírně popsat. K mé úvaze mne dnes vyprovokoval pan Hoschl, žid, psychiatr, který každý týden na Reflexu odpovídá na dotazy čtenářů. Velice se ho dotklo, když mu jeden z nich napsal, že se mu zdá, že židů je nějak moc, že jsou všude vidět a jen stále dokola omílají holokaust, aby je každý litoval a miloval. Popravdě, bylo to od toho čtenáře dost tvrdé nařčení, ale o nic lepší ani nedostal od pana Hoschla odpověď: "Váš dotaz je slátanina, již bych, věřte mi, sám nedokázal vymyslet ani v deliriu". Tady se pan psychiatr ukázal opravdu jako žid, na útok ještě tvrdší odpověď, jak to známe i z izraelské politiky vůči Palestině. A dále ještě píše: … Židů je v Česku jen 8 až 9 tisíc a když uvážíme, že je v nich v silném nadprůměrném množství rekrutují umělci, vědci, hudebníci , literáti myslitelé, nositelé Nobelovy ceny, dalo by se říci, že se nám židů zoufale nedostává. Zato různých xenofobních vyptlanců, co nedokáží ani sestavit ani jednoduchou větu a napsat tři řádky bez gramatické chyby, je o několik řádů víc". Arogantní a nadutý protiútok, který mi u psychiatra moc zrovna nesedí.

Sám jsem moc židů osobně nepoznal, nemají to taky napsané na čele, ale s jedním českým židem jsem se tu skutečně několikrát setkal. Byl ředitelem bochumské městské galerie a jediné co dovedl, stále se mi stěžoval, jak je tu Němci perzekuovaný jen proto, že je žid. Ve skutečnosti to bylo ale trochu jinak. Od ostatních umělců jsem se dozvěděl, že protěžuje jen své známé, z nich většina jsou právě židi, nebo umělci z postkomunistického východu. A německé umělce při výběru obrazů obvykle znevýhodnil. Nakonec na tu svoji politiku i doplatil. Závěr by mohl být takový, že když je někdo neoblíben (známe případy z historie), může si za to do jisté míry hlavně sám.

Jak už jsem napsal, touto úvahou nemám v úmyslu tu židovskou otázku obšírně rozebrat, ale jeden můj kamarád, Čech, tady žijící (má za ženu muslimku) rád židy nemá a má na to i vysvětlení. Jak říká, židů je opravdu ve světě málo, ale drží všichni při sobě a dokáží si vzájemně pomáhat. Hrstka prominentních lidí, která má v ruce moc, finance, kontakty… a snaží se tu většinu, nás, ty plebejce, ovládat. A docela se jim to i daří.


Sám rozhodně nejsem proti židům nějak zaujatý a mám v téhle židovské otázce neutrální stanovisko. A dokonce vím o mnohých židech, kteří myslí podobně jako můj kamarád. Ti mají dokonce odvahu jít proti proudu, jako třeba Einstein a kritizují židy… že by si měli konečně vzít poučení, podobně jako křesťané, z Nového zákona. Jistě znáte "kdo po tobě kamenem…" Neprovokovat tou svojí výjimečností, jakou dávají tak okatě najevo a hlavně neodpovídat ještě větším násilím na zlobu, která je na ně namířena.

Zrovna si říkám, proč zrovna tohle není třeba TT a ti lidé na blogu se nám snaží vnucovat náměty jako ve škole.

.

Tohle mi roste před oknem a nevím co to je

13. srpna 2013 v 14:00 | pavel



.


.



Samozřejmě jsem to ochutnal, má to pecku a je to sladké.

Nezapomeňte se podívat na předešlý článek, nový díl... a komentovat. :D

.

Vím, že zemřel...

24. června 2013 v 12:01 | pavel

... ale nechápu, proč zrovna o něm téma týdne.

Filip Topol je sice známý básník, hudebník a spisovatel, pokud vím, (budu asi nevzdělanec, protože jsem nikdy od něho nic nečetl ani neslyšel), ale vypadá to tak, že se za čas bude blog cz podobat páté straně místních bochumských novin, kde se tisknou sňatková oznámení, výročí a nekrology. Každopádně, abych nevypadal jako necita, pozůstalým upřímnou soustrast.





Jako spisovatel tak známej nejsem, takže na TT mohu zapomenout. Ale třeba o mne napíše nekrolog Klárka. :D

.

Kruté vystřízlivění

16. června 2013 v 11:25 | pavel

Není to vystřízlivění po divoké noci v zajetí alkoholu, nýbrž mnohem krutější. Vystřízlivění z té údajné boží matky Diesany, která slibuje nadosobní lásku a nakonec jen zničí a ožebračí všehny ty, kteří ji uvěřili. Jednu takovou výpověď, jak snadno se člověk může tou podvodnicí, která myslí jen na to jak na lidech zbohatnout, nechat svést a oklamat bych vám tu rád ukázal.


Vážení čitatelia , vážení ašrámovci.
Volám sa Eva Čurneková a chcem Vám napísať o takzvaných Matkách, o ktorých sa už veľmi veľa popísalo. Musím povedať že sledujem o nich články na internete musím sa smiať, keď vidím ako majú ľudia, ktorí tam chodia, vymyté mozgy - ako som mala aj ja, keď som tam chodila.
V prvom rade, než začnem písať svoj príbeh, musím upozorniť ľudí, ktorí sa tam chystajú, nech sa toho radšej vzdajú, pretože nie je pravda, že im niektorá z nich pomôže. Na to môžu rovno zabudnúť. Poznám pár ľudí, ktorých nebudem menovať, lebo nemám od nich zatiaľ súhlas, ktorým doposiaľ v ničom nepomohla a asi 5-6 ľudí, ktorí sú už mŕtvi a ona ich vraj liečila a nevyliečila. Samozrejme k tomu si nájde výhovorku, že už nastal ich čas, alebo niečo iné (ako ju to napadne), aby sa obhájila.
V Indii donedávna žil ind Sai Baba, ktorý sa vyhlásil za avatara a ľudia za ním chodili z celého sveta. Ale títo ľudia prinášali aj svedectvá, že robil zázraky pred ich očami. Svedectvami sú aj jeho humánne činy, ktorými pomohol tisíckam ľudí v podobe postavenej nemocnice, či školy.
Diesana a Lasana za tých šesť rokov, čo som tam chodila, neurobili a neukázali ľuďom ani jeden zázrak. Prečo? Veď predsa, keď sú avatarky, nech to ukážu svetu a ľudia pôjdu za nimi, budú im veriť a tým aj dokážu, že ani jeden z nás nemal pravdu. Samozrejme, že sa budú obhajovať, že nemusia nikomu nič dokazovať, ani ukazovať - nemajú inú možnosť. Totiž, nedokážu robiť žiadne zázraky.
Čítala som články, že Diesana v ašrame nenápadne radí, kto sa ku komu hodí, teda kto s kým má žiť, kto s kým sa má rozviesť. No, to mi je už len Božia láska. Rozbíjať rodiny, ničiť manželstvá a vzťahy! A dôvod je pre vymazané mozgy opäť, že takto to má byť. A kde sú Božie prikázania? Pre bohyne by to malo byť prvoradé dodržiavať prikázania a nie ničiť manželstvá jej účelovými kombináciami ľudí alebo privierať oči nad cudzoložstvom jej ovečiek a rozbíjať rodiny, ktoré boli kedysi ukážkovo spolu, mali sa radi a dnes sú proti sebe. To, za čo sa v kostole modlí - za manželstvá, za rodiny, oni veselo rozbíjajú, akože pod vedením Boha. Je to asi tak, ako keď moslimovia zabíjajú v mene Boha. Hrôza!
Ak týmto bohyniam už niekto prestal veriť, keď sa proti ním vzbúri, alebo otvorene povie svoj názor, tak je Diesanou vyhlásený za psychopata, alebo im vraj závidí. Ale keby boli Svetlom ako tvrdia, tak predsa nepôjdu proti ľuďom, nebudú ich poza chrbát osočovať, ale ľudí s láskou povedú k dobru a neodvrhnú ich. Boh je láska. Pamätám si na rozhovory s Diesanou a raz povedala, že keď od nich odídeme, nebudeme sa mať bez nich dobre. Vtedy som to brala ako samozrejmosť, veď komu by bolo dobre bez Boha, bez viery. Dnes už s odstupom času a prežitom pekle, o časti ktorého vám ešte vyrozprávam, som to pochopila. Vravím tomu likvidácia človeka. Veľká bohyňa mi pred štyrmi rokmi predpovedala: "Jěště vás jen čeká nádherný život." A veru, to čo vzápätí prišlo a pozvoľna pokračuje dodnes, by sa mi neprisnilo ani v tom najhoršom sne. Po prečítaní môjho osobného príbehu pochopíte, že jej proroctvo sa naplnilo do bodky, ale presne v opačnom zmysle - ako keby nastala moja likvidácia od samého diabla.
Tak, všetci si pre istotu dávajte pozor a choďte radšej do kostola, keď túžite byť s Bohom. Pretože, verte mi, ani jeden nie ste vyvolený a čaká vás len obrovské sklamanie. Ja už sa nemám čoho báť, prešla som si svojím. Prišla som skoro o všetko a moja diagnóza znie - ťažký depresívny stav. Pochopíte o čo ide, až si prečítate o mojej štvorročnej etape života, ktorej tragický začiatok ma prinútil prestať chodiť k bosorkám alebo lepšie povedané k diablovi?
Pre mňa Lasana ani Diesana už dávno nie sú bohyne, ale len akési jasnovidky, ktorým sem tam nejaká predpoveď vyjde - tak ako to funguje aj v televíznych veštiarňach. Je to smutné, ale tak mi treba a aj všetkým ostatným, čo si dávajú vymývať mozgy.
Vždy som hľadala Boha, ale nejako som chcela viac ako kostol. Začala som sa stretávať s ľuďmi, ktorí meditovali, modlili sa, spievali duchovné piesne atď. Keďže mi ani to nestačilo, začala som aj s budhizmom. No a jedného dňa som stretla človeka, ktorý začal rozprávať o Sai Babovi. Prečítala som o ňom veľmi veľa kníh a musím povedať, že boli úžasné a veľmi ma pozdvihli. Začala som túžiť dostať sa k nemu. A potom to prišlo. Niekto prišiel s informáciou, že je v Nemecku Matka Meera a nakoniec, čuduj sa svete, v Čechách sa narodil avatar v ženskom tele a začína pracovať s ľuďmi. Už sa nepamätám, kto to zariadil, ale zo Slovenska sme plný autobus ľudí s obrovskými očakávaniami vycestovali za bohyňou. Odvtedy som za ňou začala chodiť skoro pravidelne do Čiech, ale hlavne do Bunetíc a neskôr do Levoče. Pripadala som si ako v zázraku. Vravela som si, že som našla Boha, som pri Bohu a už som konečne doma. Nepripustila som ani na chvíľu, keď som sa o nich dozvedala, že sú klamárky a že využívajú ľudí, že nie sú bohyne a búrila som sa proti každému článku, ktorý bol proti nim. To isté robíte aj poniektorí z Vás. No, predstavte si, ja mám aj na všetko papiere, o čom budem písať, takže môžem ich zverejniť, aby každý videl, že je to život od diabla a nie od Boha. Myslím si, že diabol alebo negatívna energia, alebo si to nazvite ako chcete, ma dostal do pazúrov a ja som sa dala oklamať. A je tu ešte jedna možnosť -

možno ma potrestal sám Boh, že som sa zapredala diablovi a verte tomu, že ani Vy nebudete na tom dobre, pretože aj Vy, ktorí tam chodíte, hrešíte ako som hrešila ja a tu máte odpoveď priamo od Boha - Ja som pán, Tvoj Boh! Nebudeš mať okrem mňa iných bohov, ktorým by si sa klaňal. A na to si už odpovedzte sami.


Lépe než ona bych to ani nenapsal. Bohužel se lidé často klaní nesprávným lidem.

Teď si zařídila díky těm lidem a jejich peněz rekreační areál pro bohté turisty na Sri Lance a doufejme, že nám tady už dá pokoj.






Aby to nebyl tak truchlivý článek a bez fotky. Přeji vám hezkou neděli.

-

Rómové nebo cikáni?

11. června 2013 v 10:00 | pavel

Dříve se říkalo cikáni a nikdo se nad tím nepozastavil. Třeba byl krásný film Cikáni jdou do nebe, nebo existovaly gramofonové desky s cikánským folklórem a nikdo to nebral jako jejich urážku. Dokonce i cikán, řekne o sobě jsem cigoš, často to slyším od nich na ulici. Asi to smějí říkat jen mezi sebou a my bílí, abychom je snad neurazili, rómové.

To jejich přejmenování na rómy, jak se na to dívám, je asi mělo očistit od všeobeckého názoru že jsou líní, nepořádní a kradou. Ale je možné je převychovychovat na kulturnější lidi jen tím, že je přejmenujeme na rómy? To těžko. Takže klidně je dál pojmenovávám jako cikány a nevidím v tom ani nic hanlivého.

Upřímně řečeno, proti nim, myslím ty slušné, nic nemám. Chodil jsem s jednou holkou, jejíž sestra si vzala cikána a byl to hodnej a pracovitej kluk. Tady jsem tady na blogu celý rok dopisoval s jednou cikánskou holkou, dokud nesmazala svůj blog, protože jí tam chodily urážlivé komentáře.






Fotku cikána zrovna po ruce nemám, ale tahle Němka, která koukala z okna, by mohla být cikánka. ?D

Jinak jsem tento týden těžce pracující člověk od časného rána do noci, takže asi nebudu stíhat vám všem vracet komentáře.

Ale rád si vaše přečtu a na vaše blogy se podívám.

Mějte se krásně a ať vám už konečně i to sluníčko svítí.

.

.

Když se nebudeš učit, skončíš u lopaty...

4. dubna 2013 v 15:00 | pavel

... nebo budeš vymetat popelnice.



.


.


.




Taky vám to doma říkali nebo říkají? :D

.

Nemanželské děti

14. března 2013 v 17:00 | pavel

Kolik těch nemanželských dětí asi běhá po světě? To nikdo nespočítá, ale podle střízlivých odhadů je jich aspoň 10 procent. To vědí jen matky, i když taky často ne, protože v inkriminovaný čas to nebyl jen jeden muž, jemuž se podvolila. A manžela, jak jinak, ponechala ve víře, že je jeho. Někdy se dokonce uvádí, že až 30 procent druhorozených dětí je počato jiným mužem než manželem. Možná i vám někdy před zrcadlem vrtalo hlavou, zdali nejste kukaččí podvrženci.

A proč mne zrovna dnes tohle téma napadlo? Nespíš je to proto, že stále nosím v hlavě toho erota Jana Husa. Kolik asi těch jeho potomků dnes běhá po světě. Prý měl 118 milenek. A jestli oplodnil i královnu Žofii? :D

- V roce 1414 to byla vdaná žena Anna z Mochova, ale i jiné manželky jeho urozených ochránců. Žena královského mincmistra Petra Zmrzlíka ze Svojšína, paní Anna z Frimburka a také manželky Jindřicha Škopka z Dubé, Jana z Chlumu, Jindřicha Lefla z Lažan, Eliška z Kravař, což byla choť Jindřicha z Rožmberka, a koneckonců i česká královna Žofie ... Jde o dlouhý výčet, těch nevěrnic. Taky Anežka, dcera Tomáše ze Štítného, Petra z Říčan, Markéta z Peruce a vdova po Kunátu Kapléřovi ze Sulevic, Kateřina. Ta ve svém domě na Hradčanském náměstí založila ,útulek' pro dvanáct vdov a panen ..."

Mravokárce, nekompromisní bojovník proti "hříchům" katolické církve sice souložil v Betlémské kapli manželku krále Václava IV. Žofii, ale, jak uvádí historik František Šmahel, nepohrdl ani prostou děvečkou z "Útulku vdov a panen". Takže určité sociální revoluční cítění mu nelze upřít. V oblasti dámské dělohy nečinil žádných třídních rozdílů!

V jednom dopise ze dne 16. 6. 1415 se zmiňuje o jakýchsi ženách v Betlémské kapli, Petře, Důře, Kateřině zvané Hus, paní na Zderaze a vdově Kateřině Ježkové. S poslední z nich žil také na Kozím Hrádku v době, kdy měl současně poměr s Annou z Mochova. Náš "zbožný kazatel" a reformátor patrně rád holdoval i gruppensexu - neboli orgiím.

Německý filolog prof. Dr. Ortwin Kuhn z Hamburku pochybuje o charakteru Jana Husa a odhaduje počet jeho sexuálních objektů na minimálně čtyřnásobek. Podezírá ho z práva "první noci", které prý praktikoval celé roky při svatbách na Táborsku. Dochází k číslu 118 a z toho dedukuje okolo 4500 pohlavních styků v letech 1403-1415. Přitom cituje Františka Palackého: "Tu jsa vyjížděl do městeček, do vsí kázat, a zvláště kde zvěděl posvícení neb sňatek, tam jel." Co se týká těch sňatků, nevylučuji, že si nárokoval i takzvané právo první noci. Cizoložení s duchovním pastýřem nebylo považováno za nevěru a nevěsta zůstávala tím pádem ,svatou pannou'. Mám vážné pochybnosti, i co se týká jeho protikladného charakteru, že by toho nevyužil - lépe řečeno - nezneužil." -

Potud tedy ten výňatek z internetu. Samozřejmě to nebyl jen Hus, ale i další muži, se kterými ženy rády zanášely a jelikož tihle Casanové byli většinou inteligentní a fešní, aspoň se nám tady v Čechách zlepšila i inteligence obyvatelstva. A abych tu nebyl zase obviněn, že kritizuji ostaní muže a přitom mám sám máslo na hlavě, tak tu klidně i přiznávám, že si taky nemohu být jistý, jestli mi po světě neběhá nějaké dítě. Tak to už v životě chodí, že muž nesklízí, ale o to víc rozsévá.




Nejspíš bych měl nějaké levobočky z mé hippies doby. :D

Tak jak je to s vámi? Taky si někdy říkáte, jestli nejste nějakou kukačkou do rodinného hnízda vložené?

.

Byl Jan Hus gay?

12. března 2013 v 19:35 | pavel

Pravděpodobně nebyl, ale kdo ví, mohl být i bisexál. Ale zaručeně byl asketa a fanatik. Rozhodně aspoň navenek striktně dodržoval celibát. Možná i proto, že byl jako kněz, ženám nedostupný, o to víc je svými kázáními přitahoval a některé po něm přímo šílely. Jistě mu to lichotilo a zvýšila se mu taky návštěvnost. I když byl u žen oblíbený, přesto často neváhal kritizovat, že světice na církevních obrazech jsou krásnější než ve skutečnosti a proto muži pak v kostele jsou jejich krásou sváděni k nemravnosti. To pak mělo za dob husitství takový následek, že byla v pražských kostelích zničena drtivá většina uměleckých děl.

Asketové nemilují sami sebe, trýzní se a proto ani život v celé své kráse nevidí a nedokáží se jím nadchnout. A nakonec, když se k tomu připojí i jeich fanatismus, způsobí jen samé neštěstí a smrt, jak víme z historie.

Ve skutečnosti Jan Hus, z jiného pohledu, kázal vodu a pil víno. Ostatní kněze káral za zhýralý život a přitom měl údajně za milenku ženu svého kamaráda Annu z Mochova. Pokud tomu tak je, byl Hus pokrytec.

Jak víme z některých tajných vatikánských dokumentů, Žižka homosexuál byl, přestože to tajil. Taky je známo, že se husité po svých bohoslužbách oddávali divokým orgiím. Připisuje se to sice jen Adamitům, ale ve skutečnosti to byli všichni husité, kteří se jich zůčastnili. Máme je idealizované. Byla to hlavně banda zlotřilců a loupežníků, chátra, jak se říká dnes.




.




Pohledy na Prahu ze Schwarzenberského paláce.

Doufám že mi tu přívrženci husitů nebudou tolik nadávat. :D

.

Plebejství v přímém televizním přenosu...

9. března 2013 v 12:48 | pavel

... aneb úpadek české společnosti.

Někdo tomu říká buranství, ale ono vyjde na stejno. Možná, kdo se včera z tepla domova na tu inauguraci díval, se nad tím ani nepozastavil, protože jsme si na ty trapnosti zvykli, ale tentokrát to přímo bilo do očí. Západ, jehož etika nebyla narušená komunismem, se stále na nás dívá jako na plebejce, podobně jako na všechny ostatní země od nich na východ, které mají stále něco společného s orientem.

Ale abych dlouze nemluvil, tak přímo k věci. Za prvé si tam Zeman hned rozdělil národ na ty dobré a na ty špatné, přestože stále tvrdí, že chce národ spojovat. Přívržence, kteří ho volili, si pozval na tu svoji slavnost na hradní nádvoří a nechal si je tam dokonce sjet autobusy, zatímco ty ostatní si držel od těla na Hradčanském náměstí za zátarasy. A taky tu stojí ještě za zmínku komický fakt, že ti jeho fandové přišli ověčeni šálami jako by šli na fotbal. Kde tu proboha jsme? Na Hradě, nebo na kopané?

Další věc byla samotná inaugurace, kdy první co udělal, políbil ruku Lucii Bílé. Chtěl se ukázat jaký je gentleman, ale projevil se jako křupan. Projev pak zakončil coby tolerantní atheista trojnásobnou modlitbou "Bože, dej mi moudrost." Ovšem největší koruna celé inaugurace bylo to, že do psané verze presidentského slibu, kterou podepsal, se vloudila gramatická chyba. To se může stát jen v Čechách.

Po hymně, když šel Zeman položit věnec k soše Masaryka, pak smíšený sbor zapěl "Ach synku..." Nic špatného by ani na tom nebylo, šlo přece o oblíbenou lidovou písničku našeho prvního prezidenta, ale řekněte sami, neměla tak trochu jiný symbolický význam? K dokreslení celé té veselice tam pak Zeman, sice ne osobně, nabízel guláš.




.




Kam asi až ta naše česká "kutura" za jeho vedení dospěje, co myslíte?

.

Hovězí nebo konina?

25. února 2013 v 19:43 | pavel

Já tedy maso nejím, ale jinak by mi vůbec nevadilo, kdyby mi dali na talíř místo kovězího koně. Dokonce si myslím, že je koinina zdravější, přesto že je lacinější. Pochopitelně kdo má rád koně, asi by se mu to maso ošklivilo, stejně jako vlastník psa, kdbyste mu připravili na česneku jeho miláčka.

Media z toho dělají aféru, každodenně slyším ve zprávách slova o přísném potrestání provinilců, ale nikdo se nepozastavuje nad tím, že oboje, ať je to kráva nebo kůň, je zabité zvíře, které by mohlo žít a dnes jen hnijící mršina.






Ale naštěstí na koně převalského nedošlo, je chráněný.

.

Prase na Kampě

22. února 2013 v 17:30 | pavel



.


.





Fotky bych mohl nazvat třeba taky Jatka na Kampě, Řezník na Kampě, nebo i Vrah na Kampě. No nevím, jestli někomu z kolemjdoucích to maso z prasete od toho řezníka zachutnalo. Je to hnus, takhle to poražené prase veřejně vystavit. Podobné jsem i viděl, když jsem autem projížděl pro turisty neznámými končinami v Rusku. Byly tak vystavené i za parného léta a masařky si na nich labužnicky pochutnávaly. Když v televizi ukazují jak někdo zabije kočku nebo psa, hned rychle upozorňují, aby se slabé povahy nedívaly, zejména děti a tady je vystaveno pohledu všem. Jaký je v tom rozdíl? Podle mého témeř docela žádný. Když to vezmu do důsledku, mohl by tam klidně na háku visel i rozťatý člověk. Nakonec není to dávno, jen pár století, kdy takové veřejné popravy byly davem milovány.

Tak jsem sesmolil zase jeden mravokárný článek. Ten vegetarián si nedá pokoj.

Ale aspoň mi k těm kritickým ohlasům pochvalte fotky. :D

.
 
 

Reklama