Rozhovor

Co asi potřebovala, co myslíte?

26. listopadu 2012 v 11:15 | pavel






Tuhle fotografii židovské holky jsem našel ve starých novinách z května 1945 a silně na mne zapůsobila. Představuji si, podle kabátu, že byla pořízená někdy v předvánočních časech, kdy se konaly transporty do Terezína. V období, kdy běháme po obchodech, kupujeme dárky a píšeme Ježíškovi a těšíme se co nám asi tak nadělí pod stromeček. Určitě její přání bylo jiné, než u dnešních holek. A to si jen stále kvůli prkotinám stěžujeme.

Tak se na tu fotku dívejme a pokusme se do té holky vcítit, jak jí asi je a jak by nám bylo na jejím místě.

-

Jeden o voze, druhý o koze

8. června 2011 v 20:19 | pavel


(Aneb detektivní pátrání po příčině malého souboje, kterého jste byli někteří svědky.)


Očividně víc střílela ona, razantněji, ale jen slepými náboji, protože každý mluvil o něčem jiném. A jak to začalo? Napsal jsem na její blog tento komentář: "Vím o koho jde. Už to vím přes týden od Klárky." a bylo to k výše uvedeném článku, který jednal o výročí jedné smrti.

Na tento zcela nevinný komentář mi odpověděla (Byla jsi to nejspíš Ty, kdo mi odpověděl, protože pod jménem onoho údajného člověka byl tvůj web, který mne vrátil na tvé stránky.): "Myslím že víš prdlajs." A lhal bych že mne to neurazilo.

A teď k tomu podstatnému, tedy nedorozumění: Předpokládám, že si myslela, že Klárka mi prozradila nějaké její tajemství - "Vím o koho jde." a nenapadlo ji, že je jen moje zcela nevinná odpověď na ten její článek o té smrti. A proto se pak tak na mém blogu rozohnila, že se pletu do jejího soukromí slovy "neser se mi do života."

Takže jak už jsem napsal, jeden o voze, druhý o koze a byla z toho zbytečná hádka. A tak mi napadá, že nejspíš ZA VŠECHNO MŮŽE KLÁRKA. Klárko ty dobře víš, jak to myslím. :D

A řekněte? Proč ty ženský tak rychle vypěněj? Asi to mají opravdu v genech, nebolo to bylo tím výronem na Slunci?




-

Někdy si člověk připadá jako žebrák, když prosí o slušné zacházení. Asi tak. :D

-

Dobrá i špatná zpráva: budu SB mazat.

4. září 2009 v 12:51 | Kreperat

Zjistil jsem že mám SB až příliš moc, jsou nepřehledné a zdá se mi, že už dlouho sem nepíší. Kdo se tu nenapíše do neděle, až na malé výjimky, budu je neúprosně mazat a obnovím je jen když se mi ozvou později. Jsem sice lenoch, ale jednou si taky tu musím udělát pořádek. Navíc tu budou pak mít prostor aspoň ti, kteří komentáře píší... Tak dík a nezlobte se.


Není snad oheň očista?


Včera jsem v Bochumi zahlédl informační stánek strany Violetten

14. června 2009 v 19:53 | Kreperat

Je to malá strana se sídlem v Kasselu, ale ti manželé s pěti dětmi byli příjemní a sympatičtí a bylo na nich vidět, že to myslí upřímně.
Je jen škoda, že takové malé strany i v Německu jsou často přehlíženy, přestože jejich názory jsou lepší a pro lidstvo prospěšnější, než těch, kteří se léta drží u moci a myslí hlavně jen na sebe.

Wir streben eine Gesellschaftsordnung an, in der Selbsterkenntnis durch die individuelle spirituelle Entwicklung, Mitgefühl, Hilfsbereitschaft, Kreativität, offene Kommunikation, ökologisches Denken, Gewaltfreiheit, Freiheit im Geistesleben, Menschlichkeit im Wirtschaftsleben, Gleichberechtigung und Gleichwertigkeit von Frau und Mann und Toleranz obenan stehen.

Sebepoznání idividuálním spituálním vývojem, soucit, ochota pomáhat, kreativita, otevřená komunikace, ekologické myšlení, beznásilí, svoboda v duchovním životě, lidskost v hospodářském životě, rovnoprávnost a rovnocennost mezi ženou a mužem a tolerance na obou stranách...

Proč nemají naše nejsilnější strany v Čechách takové cíle? Možná je některé i hlasají... ale jednají taky, když se dostanou k moci?




Taky sprostě nadáváte učitelům? Přiznejte se... je to přece anonymní.

6. června 2009 v 23:20 | Kreperat

Včera jsem se totiž dočetl, že ve Francii víc než polovina žáků a studentů vulgárně napadá učitele a profesory a dokonce jim přímo do očí vyhrožuje násilím, což se někdy i stává.
Myslím, že tady v Čechách to často není ani jiné. I tady na blogu se to hemží nadávkama a videa natočená pomocí handy taky nejsou vzácností. Těch učiutelů se nechci zastávat... někdy si o to skutečně koledují. Zasednou si na člověka, nešetří pětkama a rádi rozdávají poznámky. Ale zase naopak jsou to chudáci... nechtěl bych tu práci dělat.
Tak co? Už jste se někdy odvážili jim říct, co si o nich myslíte, do očí?


Nevolte Paroubka...

1. června 2009 v 21:57 | Kreperat

Je si moc jistej a chci vidět jeho zklamání...

Paroubek si stěžoval, že vypadá na billboardech ODS jak dement

1. června 2009 v 20:17 | Kreperat
Ale nevypadá tak snad pořád? Měl by se občas podívat do zrcadla...

Odposlechnuto

25. května 2009 v 20:03 | Kreperat

Asi čtyřletá holka a stejně starý kluk:

Ona: Jak se jmenuješ? Já jsem Anička... a vzala ho za ruku jakoby ho znala odjakživa.

On: John

Ona: To je ale divný jméno... Ty mluvíš taky jinak...

On: ... mlčí...

Ona: Tátovi jsem řekla že má špinavé uši a dostala jsem výprask...

On: ... mlčí ... a vysmekne se ji z ruky a uteče...

Ruská zubařka

22. května 2009 v 20:42 | Kreperat
Dneska jsem musel vyjet ven do jednoho malého městečka a po cestě mne začal bolet zub a tak mi nic jiného nezbylo, než si vyhledat zubaře tam. Jeden mne odbyl, že toho má moc, ale poradil mi, ať zajdu za kolegyní pár bloků dál, že bude mít pravděpodobně prázdno, protože je nová a její klientela se teprve rozrůstá. Byla to mladá Ruska.
Sami víte, že Rusy nemám moc rád... ale když bolí zub, člověk si nevybírá. V duchu jsem si sice říkal, co když to bude na ruský způsob, bez umrtvení, nebo hned vytrhnout. Ale jsme přece v Německu, to si snad nedovolí, utěšoval jsem se.
Zub sice nevytrhla, ale vrtala hned, bez umrtvení.
"Bez injekce?" bázlivě jsem se ozval.
"Pro tak malý kaz?" řekla. "Bude to hned, raz dva, a ani nebudete vědět, že vrtám."
No bolelo to celkm dost. Při tom jsem si vzpomněl na úryvek z jedné ruské knihy, kde jednomu Čechovi operovali slepák a taky při vědomí. A ještě mu při tom doktor líčil, jak za války vojáci ještě víc trpěli a jediné umrtvení, které tehdy znali, byl hlt vodky.
Ale nakonec jsem byl rád, že jsem k té Rusce šel. Pět minut bolesti se dalo snést, ale neměl jsem potom dvě hodiny hubu z toho umrtvení celou jako z kamene a mohl jsem volně mluvit.
Za deset minut jsem byl z její ordinace venku. V čekárně taky nebyl nikdo a bylo mi pak jasné i proč. Lidi jsou prostě zbabělí a nesnesou trochu bolesti.

A co vy, taky byste si raději nechali vrtat v zubech bez umrtvení?

Často je dobré nechat problém ležet

10. května 2009 v 12:27 | Kreperat
a on se vysvětlí, nebo dokonce spraví, sám. Co myslíte?

Už jsem tu jednou psal o mém oblíbeném knihkupectví

1. května 2009 v 9:43 | Kreperat

kde je ve druhém patře kavárna. Tam si může člověk objednat kafe nebo colu, i něco k jídlu a sednou si do křesla a celý den si i číst... z knih, které si nemusí koupit. Taky noviny, nebo časopisy, je to lepší než v knihovně... :D

Dokonce jsou tam i židličky pro malé děti a hrací koutek s hračkama. Fotka je těsně před osmou večer, jinak je tam plno...

Když včely zmizí z povrchu Země...

23. dubna 2009 v 22:29 | Kreperat

má člověk před sebou už jen čtyři roky života... to napsal kdysi Albert Einstein.


Těžko věřit, že je to tak, ale je to svatá pravda. Náš život na Zemi závisí od včel, od jejich každodenní práce na lukách a polích. Podle posledních statistik je od roku 2003 pozorováno nadměrná úmrtnost včel. Na vině jsou hlavně pesticidy na polích a zanešené nemoci ze zahraničí, kterým místní včely nedokáží vzdorovat. Jde například o Varroa roztoč - parazit z Asie.
Proto važme si včel a chraňme je, jsou dárci našeho života.



Vyznání

5. dubna 2009 v 2:23 | Kreperat
Dortmund je můj druhý domov, proč to nepřiznat. Cítím se tu dobře, nemám tu s nikým problémy a všichni se ke mně chovají laskavě. A že je Dortmund německé město? To taky není pravda. Je to multikulturní město a už na první pohled se zdá, že Němci jsou dokonce v menšině. Hodně zastoupeni jsou tu Turci a Kurdové, ti tu mají celé čtvrtě. Pak je tu tisíce Afričanů, Poláků a v poslední době i Rusovů. Čechu je tu sice jen hrstka ale přesto se tu často vidíme.
Pochopitelně vím, že stále hodně Čechů smýšlí o Němcích jako o nacistech, protože se nedokáži vyrovnat s tím, co bylo před šedesáti lety… to jsou tři generace. Ale mohou dvacetiletí Němci za to, že se tu narodili? Je to asi tak, jako by se tvrdilo, že česká holka nebo kluk může za tu totalitu, která byla v Čechách. Ti co se ohánějí svým vlastenectvím, by si měli uvědomit, že vlast není v zemi, ve které žijí, ale v jazyce a v pocitu, jak tu vlast vnímají.
A nakonec když jsme u té vlasti: není snad tou nejdůležitější a nemilovanější vlastí pro nás všechny celá naše Země? To je naše pravá vlast a bohužel právě tu si svými nesváry, válkami, nenávistí ke všemu "cizímu", právě tím tzv. vlastenectvím, jen pustošíme a ničíme.
Takže vás zvu na malou včerejší procházku po Dortmundu… lidé tu prostě žijí tak jak všude jinde…






Víte proč...

3. března 2009 v 6:34 | Kreperat

...musíte v Čechách tak brzo vstávat? Protože váš císař František Josef byl ranní ptáče a rád úřadoval. Takže všichni museli z postele taky. Někdy přetrvají zvyklosti v Čechách několik generací a ne a ne zahynout a netýká se to jen vstávání.
Víte o dalších,,,?

Je Bůh s námi spokojen?

3. února 2009 v 21:13 | Kreperat

Lidé jsou nespokojeni se vším, ale lze jim to vůbec mít za zlé a vyčítat? Vždyť je to vlastně naše vrozená vlastnost, kterou má každý z nás. Máme ji od Boha? Pravděpodobně ano, ale lze o tom pochybovat, protože on sám, zdá se, ji postrádá. Jinak by, myslím si, to naše poblouznění narovnal, nebo nás vynuloval.





Říct co si myslíme...

14. prosince 2008 v 23:08 | Kreperat

Dnes přišel do mého obchodu muž se svým asi sedmiletým synem. Společně si prohlíželi kameny a tu znenadání ten malej kluk řekl nahlas tátovi, "máš nudli v nose." "Ale to se pleteš," řekl otec. "Ne nepletu," stál na svém jeho syn, "vidím to odzdola dobře." Byla to pro toho muže pochopitelně trapná situace. "Děti jsou upřímný," řekl jsem, abych to převedl na lehký tón a podal mu papírový kapesník. "Jo upřímný jsou a řeknou bez rozmyšlení co si myslí."
Nakonec koupil tomu svýmu klukovi dost drahý kámen, aby ukázal, že se na něj nezlobí.
Nebudete mi možná věřit, ale podobnou situaci jsem na sobě zažil před mnoha lety. Bylo mi kolem deseti let, když jsem byl s rodiči na chalupě ve Špindlu a tam mi jedna malá holka přede všemi taky nahlas řekla, že mám špinavý uši. Jestli to byla pravda nebo ne, to dnes už nevím, ale na tuhle trapnost si pamatuji dodnes. Tak to zkrátka s malými dětmi chodí… jsou pravdomluvné a říkají naplno co si myslí. Říkáme to taky my, dospělí? Někdy mám dojem, že je to i zapotřebí… ale bohužel jsme z té pravdomluvnosti, ať se to týká čehokoli, už vyrostli…

Tak takoví jsme my lidi...

12. prosince 2008 v 0:46 | Kreperat

Dneska mne napadlo, ani nevím proč, si pozorně prohlížet lidi, a musím vám říct, že nic moc. Na lidech není opravdu nic zvláštního co by člověka zaujalo. To zvířata, ať je to kočka, nebo pes, jsou krásnější a dokonce se odvážím říct, víc ušlechtilý.
Při pozornějším pohledu není nikdo bez nějaké chyby a sebe nevyjímám. Snad jen mimina, ale ta byla dneska v té zimě celá zachumlaná. Člověk je, podívejte se tentokrát zkoumavě, podivné stvoření, podivné zvíře. Chodí po dvou, pohybuje přitom rukama a na holé hlavě nahoře ještě srst. Nic pěkného. A k tomu ke všemu těm vlasům, tak tomu říkají, věnují takovou péči. A proč? Snad aby se od sebe, aspoň tím, když nemají nic jiného, čím by se pochlubili, nějak lišili. Podivné! Každej chce být jinej, zvláštní, originál. A přitom jsou nakonec, i při tý rozdílnosti, všichni stejní. Jen vyhazování peněz za holiče a kadeřníka.
Kroužky do nosu, do úst, do jazyka, nebo do uší, nebo i jinam, na to nechci ani pomyslit kam, a na krku kovové obojky. A to ještě nemluvím o tom tetování. Má tohle krásnej pes, například, zapotřebí? Ten ani nepotřebuje nějaký oblečení! A proč taky? Nemá co skrývat, protože nemá chyby! A když je má, tak se za ně nestydí.
Tak tohle mě dneska napadlo, lidí jsou zkrátka dost podivný. A řeknu vám, že při té své bláznivosti i trapný.

Dneska jsem četl, že mladí lidé...

10. prosince 2008 v 23:10 | Kreperat
do 12-ti let by se měly jen chválit, že kritiku nepříjmou, že je to jen sráží....je to otázka mozku, jeho vývoje.
Naproti od tohoto roku je kritika pro ně žádoucí, protože se z chyb, které dělají a jsou na ně upozorněny, se učí...
Tak co, souhlasíte se mnou?
Ale nebojte, kritizovat vás nikoho nebudu, jen chválit. A víte proč? Protože člověk, když se cítí dospělý, se kritizovat dovede sám, bez cizí pomoci...
I když.... dovedou to naši politici?.....

Je dovoleno dospělým odpovídat dětem na blozích?

15. října 2008 v 3:06 | Kreperat
Zdá se, že ne.
Můj blog, stejně jako jiné, je veřejný, a každý se mi tam může ozvat a napsat komentář. To je každému známé. Většinou jsou to děti, nebo školáci, protože ty také nejvíc píší, to každý ví taky.
Žiji přes 20 let v Německu a slušnost mi přikazuje, abych každému odpovídal bez ropzdílu věku. Mám sám děti a vím, že každé dítě potěší, když ho dospělý akceptuje a někdy mu i poradí.
Pak mne velice urazí člověk, který z nějaké osobní zloby mne nařkne, že děti úmyslně vyhledávám.
Taky nemám nejmenší naději se obhájit, protože vše je anonymně.
Jsou to doknce vysokoškolští studenti, kteří to považují za dobrou recesi.
Ztratil jsem taky veškerou iluzi o některých lidech, kteří takto zneužívají blog.cz.
Je mi líto, ale přestanu dětem odpovídat.

Proč Češi neradi píšou komentáře, ale rádi je čtou

4. října 2008 v 21:31 | Kreperat
To se ptám často sám sebe, ale nic kloudného jsem zatím nepřišel. Možná je to taková národní mentalita. Velká většina lidí si taky oprašuje a vylepšuje svůj blog, ale nic kloudného kromě povrchové "krásy" v něm člověk nenajde. Je to teď nějaký národní sport? A taky ty mrkací obrázky, poseté po celé stránce, z nich dostane člověk maximálně bolest hlavy...
Musím jen říct, ve velké většině jen bezduchost, tak hluboko poklesl český národ...?
 
 

Reklama